Zelení končí s podporou vlády, obávají se o osud „svého“ ministerstva

Praha - Strana zelených definitivně skončila s podporou úřednickému kabinetu premiéra Jana Fischera, oznámil to předseda strany Ondřej Liška. Fischerově vládě vyčítá, že jde pod pláštíkem své popularity bezprecedentně na ruku energetické firmě ČEZ. Navíc prý po odchodu zelených dojde k auditu ekologických zákonů a k jejich škrtání, obává se Liška. O obsazení křesel ve vládě tak budou jednat jen sociální a občanští demokraté.

Zelení budou podle Lišky prosazovat, aby i v budoucí vládě zůstala ministerstva životního prostředí a pro lidská práva, která měli na starost v bývalé koaliční vládě Mirka Topolánka. Jenomže se obávají, že dvě největší strany samostatné ministerstvo životního prostředí zruší, čímž by podle Lišky došlo k největšímu útoku na ochranu životního prostředí v posledních letech. ODS ale přišla s nápadem, že by ministerstvo mohla vést současná náměstkyně Rút Bízková - tím pádem by zůstal vliv zelených na toto ministerstvo, Strana zelených tento nápad podporuje.

Zelení svou podporu Fischerově vládě stáhli minulý týden poté, co premiér bez širších konzultací pověřil řízením ministerstva životního prostředí ministra zemědělství Jakuba Šebestu (za ČSSD). Ten se ujal úřadu po ministru Janu Dusíkovi, kterého nominovali právě zelení a který z vlády odešel, neboť se s premiérem neshodl na postupu v otázce modernizace elektrárny Prunéřov II.   

Rozhovor s redaktorem Lukášem Dolanským (zdroj: ČT24)

Zelení pak vyzvali ministra pro lidská práva Michaela Kocába, který byl jejich posledním zástupcem v kabinetu, aby rezignoval. Kocáb s odchodem váhal. Argumentoval tím, že nechce ohrozit stabilitu vlády. V pondělí ale výzvu Strany zelených poslechl a podal demisi. Ještě tento týden by chtěl Fischer o nové podobě kabinetu jednat s představiteli ČSSD a ODS. Občanští demokraté trvají na tom, aby ČSSD neměla v kabinetu převahu ministrů, které vybrala.

Exministr Michael Kocáb na tiskové konferenci vyjmenoval 11 priorit, které by mělo ministerstvo pro lidská práva a menšiny stihnout ještě do voleb. Patří mezi ně příprava zákonných pravidel pro používání sledovacích kamer, zákon o statusu veřejné prospěšnosti nebo norma o Agentuře pro sociální začleňování. Ministerstvo by se mělo také věnovat přípravám novel zákonů o sněmovních a krajských volbách, podle kterých by na kandidátkách mělo být zastoupeno nejméně 30 procent žen.

Michael Kocáb
Zdroj: ČT24
Vydáno pod