Praha - Velmi kladný ohlas na historický milník na cestě k odzbrojení měla mezi světovými politiky nová rusko-americká dohoda o snížení stavů jaderných zbraní START, kterou na Pražském hradě stvrdili svým podpisem prezidenti obou zemí Dmitrij Medvěděv a Barack Obama. Kritické hlasy zazněly z Evropské unie, které vadí, že nikdo z jejích představitelů nebyl slavnostnímu podpisu přítomen. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se sice ke smlouvě přímo nevyjádřil, kritizoval ale Spojené státy za to, že „k lidem mluví jazykem bomb a nábojů“.
Svět nový START většinou uvítal
„Francie je nadšená z toho, že se další jaderné země vydávají po cestě, kterou my a Spojené království sledujeme už více než deset let,“ řekl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ve stejném tónu se vyjádřil i jeho britský kolega David Miliband. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano označil smlouvu za „krok k denuklearizaci, který může podpořit snahy o nešíření jaderných zbraní“. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyjádřil naději, že USA i Rusko budou pokračovat v cestě k úplnému odstranění atomových zbraní.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyjádřil naději, že zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem otevře cestu spolupráci v otázce protiraketové obrany. „Potřebujeme společné přiblížení ve věci protiraketové obrany. Státy NATO, jakož i Rusko, čelí společným reálným hrozbám, především ze strany Íránu,“ řekl novinářům v Chicagu.
GALERIE
videogallery_00086414
Za milník pro celosvětové snahy o odzbrojení označil dohodu německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Podle něj se tak otevírá cesta k možnému stažení taktických atomových zbraní ze střední Evropy. „Gratulujeme Spojeným státům a Rusku k podpisu dohody. Doufáme, že dalším krokem bude omezení taktických jaderných zbraní, především těch rozmístěných blízko našich hranic,“ řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. Rumunský prezident Traian Basescu smlouvu označil za „výjimečný pokrok pro garanci bezpečnosti evropského kontinentu i jiných světových regionů“.
„Je to obrovská událost, která bude mít hluboký pozitivní vliv na mnoho jiných otázek, reálně se dotýkajících nejen vysokých činitelů, ale i obyčejných lidí,“ prohlásil poradce ruského prezidenta Sergej Prichoďko. Od dohody si slibuje jiné ovzduší, které napomůže i strategickým projektům zejména v ekonomice. Vůdce nacionalistů v ruském parlamentu Vladimir Žirinovskij naopak kritizoval fakt, že v situaci, kdy je Rusko obklíčeno potenciálními protivníky, se zmenšením svého jaderného arzenálu „může ocitnout v horším postavení než USA“.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se nevyjádřil k rusko-americké smlouvě, komentoval ale Obamovy a Medveděvovy výroky o možném uvalení dalších sankcí na Teherán. Ostře také vystoupil vůči americkému prezidentovi. „Obama k lidem mluví jazykem bomb a nábojů. (Spojené státy) zabily více než 300 tisíc lidí v Afghánistánu a Iráku,“ prohlásil.
Zastánce jaderného odzbrojení smlouva ale naopak zklamala jako málo ambiciózní. „Pomalé snížení na 1 550 rozmístěných strategických jaderných zbraní příliš nedává smysl. Myslím, že nehledě na Rusy jsme klidně mohli jít pod 1 000,“ míní John Isaacs z organizace Rada pro svět, ve kterém se dá žít (Council for a Livable World). Podle odborníků smlouva není zásadní odzbrojovací dohodou, může spíš sloužit jako symbol nových vztahů mezi Ruskem a USA.
V médiích zaznívají kritičtější tóny
Podle deníku The Wall Street Journal nová smlouva odráží myšlení studené války: tváří se prý, jako kdyby největší hrozbou současného světa byl americko-ruský jaderný konflikt, a ne jaderné ambice států, jako je Írán nebo Severní Korea. Obamova snaha o jaderné odzbrojení tak podle listu není příliš praktická. Deník zpochybňuje představy amerického prezidenta Baracka Obamy, že příklad nové odzbrojovací dohody přiměje Teherán či Pchjongjang k opuštění jejich nukleárních programů. Podle listu byla chyba, že se Obamova administrativa v nové jaderné strategii vzdala vývoje nových jaderných zbraní.
Jisté obavy z nové odzbrojovací dohody dnes v deníku The New York Times vyjádřil například i Baker Spring z konzervativního institutu Heritage Foundation. Spojené státy by se podle něj neměly nechat ukolébat současnými relativně mírovými okolnostmi a měly by mít na paměti možné hrozby. „Co by se například stalo, kdyby Rusko a Čína uzavřely nějakou formu spojenectví?“ uvedl.
V Rusku se podpis smlouvy stal událostí dne, která v televizním zpravodajství zatlačila na druhé místo i státní převrat v Kyrgyzstánu. „Je to historická událost, krok k odzbrojení,“ uvedla zpravodajská televize Rossija 24. „Pražská dohoda má klíčový význam pro světovou bezpečnost,“ zdůraznil První kanál.