Na Příbramsku se na konci války kolem silnice z Prahy do Strakonic nacházelo velké množství německých jednotek, ale i prchajících protektorátních úředníků, německých civilistů a příslušníků Ruské armády generála Vlasova.
Objevily se zde i dobře vyzbrojené jednotky SS pod vedením velitele Waffen-SS generála Karla von Pücklera-Burghause, který již dříve odmítl respektovat kapitulaci, kterou 8. května v Praze německý generál Rudolf Toussaint složil do rukou velitele povstání generála Karla Kutlvašra. Ustupující Němci se snažili dostat do amerického zajetí a často bezdůvodně terorizovali místní obyvatelstvo.
Vstup Jiřího Václavka
Jelikož ústupová cesta byla neprůchodná, rozhodl se fanatický nacista Pückler vybudovat u Slivice obranné postavení, které tvořily tři linie těžké techniky včetně tanků a minometů a přes 6 000 vojáků SS.
Německý odpor zlomily děla, kaťuše a tanky
Proti této přesile se postavili příslušníci partyzánské skupiny Smrt fašismu a revolučních gard z Příbrami a okolí, avšak neměli šanci na úspěch. Skupinu partyzánů, která se údajně dala oklamat bílým praporem, Němci postříleli.
Německý odpor zlomili až příslušníci několika sovětských jednotek. Po průzkumu terénu zahájily 11. května odpoledne útok na postavení Němců pomocí děl a kaťuší. Do boje zasáhly i tanky. Poslední výstřely údajně padly 12. května ve 03:00. Na straně partyzánů a rudoarmějců zahynulo asi 60 bojovníků.
Zastřelil ženu, dceru a pobočníka
Pückler podepsal kapitulaci v noci 12. května. Nejprve se pokoušel separátně vyjednávat s Američany, po strohém odmítnutí byl donucen podepsat kapitulační protokol se zástupci americké i sovětské armády. Krátce poté se zastřelil, před tím stačil zastřelit i svoji ženu, dceru a pobočníka.
