Praha – Na základě dohody, kterou podepsali představitelé ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, prezident Václav Klaus pověřil volebního lídra ODS Petra Nečase jednáním o sestavení nové vlády s většinovou podporou Poslanecké sněmovny. Své rozhodnutí prezident Nečasovi předal písemně. Nečas prezidentovi poděkoval a ujistil jej, že strany se budou snažit přinést co nejdříve životaschopný vládní projekt, který bude ku prospěchu České republiky, a „zaměří se na klíčové problémy, jako je zastavení zadlužování, boj proti korupci, podpora ekonomiky a posilování právního státu.“
Prezident pověřil Nečase jednáním o nové vládě
Klaus: Ať se vám daří
„Na základě společného prohlášení Občanské demokratické strany, strany TOP 09 a strany Věci veřejné z 2. června 2010, cituji, po společné vůli vytvořit většinovou koalici jsem se rozhodl požádat vás, abyste vedl na politické scéně jednání, jejichž cílem je ustavení vlády s většinovou podporou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Očekávám, že mě budete do dvou týdnů informovat o průběhu a výsledcích vašeho vyjednávání, abych se mohl rozhodnout o dalším ústavním postupu. To je text dokumentu, který touto formou a teď předávám do rukou Petra Nečase. Takže pane předsedo, ať se vám daří.“
Radek John pro Studio ČT24 poznamenal, že lhůta 14 dní nebude stačit k tomu, aby byla jednání úspěšně ukončena. „Nicméně část věcí již bude dohodnuta. Bude vyjednáno to méně konfliktní, o tom zbytku se bude ještě jednat. Reálně to určitě nebude vyjednané za 14 dní,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 John.
GALERIE
videogallery_00091967
Po Nečasovi Klaus přijal Sobotku - ten je zklamán
Po Nečasovi dnes Klaus na Hradě přijal i místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Prezident ale nakonec své rozhodnutí, koho pověří sestavením vlády, oznámil ještě před jednáním s ním. Sobotka je zástupce vítězné strany ve volbách. Dosud bylo zvykem, že první pokus k sestavení vlády patřil právě představiteli vítězné strany. Klaus dnes ale zdůraznil, že pověření Nečase je jeho závěr z prvního týdne vytváření většinové vládní koalice.
Sobotka je zklamaný tím, že prezident pověřil jednáním o vládě Nečase. ČSSD podle něj znovu vstoupí do rozhovorů o vládě, pokud Nečas neuspěje.
Bohuslav Sobotka po setkání s Klausem
„Toto rozhodnutí pana prezidenta bereme na vědomí, ale považujeme za nutné poukázat na to, že bylo postupováno odlišně od dosavadní ústavní zvyklosti. Pokládáme za mírně absurdní, že první šanci pro sestavení vlády získal představitel strany, která v těchto volbách ztratila ze všech politických stran nejvíce hlasů občanů a ztratila tím i největší díl důvěry občanů.“
Nevyhrál volby, přesto může být premiérem a také šéfem ODS
Nečas byl letos v březnu postaven do zatím nejtěžší role ve své politické kariéře. Po rezignaci předsedy ODS Mirka Topolánka se nejprve stal novým volebním lídrem a později převzal i vedení celé strany. Volební porážce sice nezabránil, ODS dokonce dostala historicky nejméně hlasů ve své historii, nicméně vzhledem k rozložení sil ve sněmovně právě pětačtyřicetiletý Nečas má šanci vstoupit do Strakovy akademie jako premiér české vlády – po Mirku Topolánkovi, jehož vládu sesadila opozice loni na jaře, a po současném prezidentovi Václavu Klausovi by byl Nečas třetím premiérem pocházejícím z ODS.
Nečas převzal vedení ODS v situaci, kdy strana citelně v preferencích zaostávala za vedoucí ČSSD a do sněmovních voleb zbývaly zhruba dva měsíce. Výkonná rada ODS tehdy vsadila na jistotu a pověřila vedením strany a volebním lídrem zkušeného matadora Nečase místo prvního místopředsedy Davida Vodrážky, který by za normálních okolností dostal šanci ukázat, co umí.
A Nečas si nakonec nevedl tak špatně. Volby sice nevyhrál, ale odstup od sociálních demokratů necelá dvě procenta hlasů nikdo nečekal. Paroubkovi sociální demokraté podobně jako většina předvolebních průzkumů čekali mnohem větší odstup. Jeho hvězda tak stoupá vzhůru a Nečas nemusí „jen“ obsadit premiérské křeslo, ale 20. června se může též stát i historicky třetím předsedou občanských demokratů.
Nečas do ODS vstoupil krátce po jejím vzniku v říjnu 1991
Je nejvýraznějším představitelem jejího křesťansko-konzervativního křídla. Zpočátku se věnoval bezpečnostním otázkám, postupně se ale přeorientoval na oblast sociálních věcí. Když v prosinci 2008 na kongresu ODS oznamoval kandidaturu na místopředsedu, nabídl se delegátům jako „ideový šerpa“ a „první na myšlení“.
Mediální pohled na Nečase není jednoznačný - na jednu stranu je mu vytýkán nedostatek charismatu a přirozeného „vůdcovství“, na druhou stranu má ale image politika, který není spojen s žádným korupčním skandálem. Nečas má navíc korektní vztahy s prezidentem Václavem Klausem, který se s ODS rozešel kvůli nesouhlasu s politikou Topolánkova vedení.
Mohl sedět již v Klausově vládě, odmítl z rodinných důvodů
Vystudovaný fyzik Nečas patří mezi politiky, kteří do parlamentních lavic zasedli již krátce po ukončení školy - poslancem se poprvé stal v roce 1992 ve 27 letech. Poprvé se měl stát ministrem v květnu 1997 – měl nahradit Jana Rumla na ministerstvu vnitra. Funkci nejprve přijal, ale vzápětí z rodinných důvodů odmítl. Tato váhavost byla Nečasovi často v médiích připomínána - zejména jeho vystoupení na tiskové konferenci, kdy slíbil, že je připraven přinést do fungování ministerstva vitalitu a energii a prohlásil: „Buďto se na této funkci jako politik udělám, nebo se na ní prostě oddělám.“ Zvrat v Nečasově rozhodnutí je v médiích přičítán jeho manželce Radce, která doma pečuje o čtyři děti. Prý to byla právě ona, kdo nesvolil, aby se její manžel těsně po narození dcery stal ministrem vnitra v Klausově vládě.
Nečas versus Kalousek - komentář Jindřicha Šídla
„S Miroslavem Kalouskem se Petr Nečas zná dlouho – pracovali spolu už před volbami v roce 1996, kdy oba dva působili jako náměstci na ministerstvu obrany. Rozhodně spolu neměli dobré vztahy, a tato osobní animozita se s nimi táhla ještě velmi dlouhou dobu. Pak se otupila, jelikož jsou oba profesionálové. Nečas ale vždycky na stranických sjezdech varoval před Miroslavem Kalouskem, že je-li někdo těžký vyjednavač, tak právě on. Na Kalouska se musí opatrně.“
V roce 1998 se začal vedle obrany zabývat i sociální problematikou - podle jeho slov to bylo na žádost tehdejšího předsedy Václava Klause, neboť v ODS byl po odchodu části straníků do Unie svobody nedostatek odborníků na tuto oblast. O rok později se Nečas poprvé stal členem nejužšího vedení ODS a drží se v něm dodnes. V prosinci 2002 dokonce usiloval i o místo šéfa ODS, prohrál však právě s Mirkem Topolánkem - ve druhém kole voleb získal 168 hlasů, když pro Topolánka hlasovalo 179 delegátů.
Po kongresu v roce 2004 byl dva roky prvním místopředsedou strany, pozici druhého muže ve straně ale v roce 2006 musel přenechat pražskému primátorovi Pavlu Bémovi. Od září 2006 do května 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí a současně místopředsedou v obou vládách Mirka Topolánka.
- Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1704/170311.jpg
- Bohuslav Sobotka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1696/169591.jpg
- Povolební vyjednávání autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1702/170120.jpg
- Petr Nečas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1692/169106.jpg
- Petr Nečas po volbách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1691/169033.jpg
- Jindřich Šídlo autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97391.jpg