Hlas Svobodné Evropy poprvé zazněl z Prahy skoro šest let po listopadu

Praha - Během téměř šedesátileté existence bylo vysílání americké stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) pro mnohé země jedním z mála zdrojů objektivních informací. Její zpravodajství desítky let s napětím poslouchali i mnozí Čechoslováci. Po pádu komunistického bloku se skladba posluchačů rádia značně proměnila a Česká republika se z příjemce zpráv stala hostitelem stanice. Svobodné vysílání zaznělo z Prahy poprvé 5. června 1995. Rozhodnutí přestěhovat vysílání po více než 40 letech z Mnichova do budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy padlo v roce 1994.

Své motto „svobodná média v nesvobodných společnostech“ naplňuje rozhlasová stanice stále. Během posledních 15 let začala vysílat například do zemí bývalé Jugoslávie, Iráku, Íránu, Afghánistánu či na Kavkaz. Vysílání v současnosti ladí na 25 milionů posluchačů v 21 zemích. Na vlnách Svobodné Evropy se ozývá perština, arabština, rádio vysílá také čečensky, čerkesky nebo avarsky.

Rádio Svobodná Evropa začalo své první pravidelné vysílání česky a to v květnu 1951 z mnichovského studia dnes již legendární větou „volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa“.

Podnět k založení Svobodné Evropy dala vláda USA v roce 1949. O pár let později vzniklo sesterské Rádio Svoboda (RL) zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz, se kterým se RFE spojila v roce 1976. Prostředky na provoz šly nejprve z rozpočtu Ústřední zpravodajské služby (CIA) a ze soukromých zdrojů, od roku 1971 stanici financuje Kongres USA.

Po leteckých atentátech na New York a Washington v září 2001 zesílily obavy z možného teroristického útoku. Budova bývalého Federálního shromáždění byla od té doby pod policejním dozorem. Nakonec bylo rozhodnuto o vybudování nového sídla na pražském Hagiboru. Jde o energeticky úspornou stavbu, která je údajně jednou z nejbezpečnějších budov v Evropě.

Obavy o bezpečnost stanice se objevily již dříve v souvislosti se zahájením vysílání do Iráku v roce 1998. Obvinění z přípravy pumového atentátu v mnichovském sídle Rádia Svobodná Evropa čelil 16 let i bývalý agent Státní bezpečnosti (StB) Pavel Minařík, který zde v 70. letech pracoval jako hlasatel. Minaříkův případ byl před třemi lety uzavřen v jeho prospěch.

Výbuch zdemoloval v roce 1981 celou redakci

Rádiu se ale teroristický útok stejně nevyhnul. Výbuch údajně nastražený rumunskou bezpečnostní službou zdemoloval v roce 1981 celou redakci, šest lidí bylo zraněno, ke ztrátám na životech naštěstí nedošlo.

Na československém vysílání Svobodné Evropy se během let podílela řada významných poúnorových emigrantů i osobností známých z pražského jara. Prvním ředitelem československého oddělení byl spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka. V současnosti pracuje v novém sídle rádia kolem 500 lidí, z nichž zhruba třetinu tvoří Češi. Kromě pražského sídla má stanice 20 lokálních kanceláří v rámci svého vysílacího regionu a pobočku ve Washingtonu.

Budova bývalého Federálního shromáždění
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org