Piloti tak spálí méně paliva, protože nebudou potřebovat palivo na to, aby udrželi letadlo v přesně stanovené výšce, ale budou si moci vybrat nejlepší výšku v závislosti na větru a dalších podmínkách, řekl kapitán a výkonný ředitel oddělení technologie a testování letů Joe Burns. U letů na krátké vzdálenosti se tato úprava neprojeví. Přináší však úsporu u letů v délce trvání osm až deset hodin.
Let má být naplánován za pomoci počítačového systému plánování letu, který najde nejlepší trasu, výšku a rychlost v závislosti na větru a váze letadla, která se během letu mění podle spotřebovaného paliva. Další změny zahrnují i naplnění nádrží na pitnou vodu podle počtu cestujících a doby letu, místo jejich automatického plného naplnění.
Let povolil americký Federální úřad pro letectví (FAA) i úřady pro letectví v Kanadě a Evropě. Jediným problémem, který brání aerolinkám tento způsob letů využívat pravidelně, je, že může ztížit práci řídícím letového provozu, kteří musí udržovat minimální vzdálenost mezi letadly.
