Cenu Olgy Havlové dostal primář na vozíku, který pomáhá ochrnutým

Praha - Letošním držitelem Ceny Olgy Havlové se stal primář spinální jednotky při klinice rehabilitace ve Fakultní nemocnici v Motole Jiří Kříž. Laureáta vyhlásil Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové (VDV) v kostele Pražská křižovatka v rámci oslav dvacátého výročí výboru. Cena se uděluje od roku 1995 každý rok v květnu lidem, kteří pomáhají ostatním navzdory svému zdravotnímu postižení. Bývalá manželka někdejšího prezidenta Václava Havla se zúčastnila jen prvního ročníku, v lednu 1996 zemřela. Cena je tak i vzpomínkou na ni. Kandidáta na cenu může navrhnout kdokoliv z Česka.

Primář Jiří Kříž:

„Nejsem si úplně jistý, jestli si to ocenění zasloužím… Jsem rád, že jsem ho dostal, je to výzva do dalších let, abych se snažil dál pečovat o pacienty.“

Na spinální jednotku, kde působí, se dostávají lidé po úrazu páteře a míchy. Pobyt na spinální jednotce ale ještě neznamená definitivu, co se hybnosti končetin týká. „U nás jsou hospitalizováni pacienti bezprostředně po úrazu, kdy není jisté, jak ten stav bude vypadat, může dojít ke zlepšení a pacienti začnou znovu hýbat končetinami,“ vysvětlil Kříž.

Primář se domnívá, že do jisté míry je jeho postižení pro pacienty přínosem - tím, že je sám na vozíku, se dokáže spíše vcítit do jejich situace. „Pro mě je úžasné vidět, když se k nám někdo vrátí po poranění míchy po roce či dvou, a i když je odkázán na vozík, dokázal se třeba vrátit k práci, začal studovat nebo založil rodinu… je potřeba, aby si lidé uvědomili, že život nekončí a je potřeba fungovat – byť v omezené míře – dál,“ domnívá se letošní držitel ceny Olgy Havlové. Sám říká, že se po úrazu snažil co nejdřív vrátit do práce - protože měl pocit, že kdyby seděl doma, tak by to bylo horší. Kříž se zranil před osmi lety na lyžích, když najel do stromu. Přestal hýbal nohama a částečně i rukama. Na spinální jednotce zvládá pracovat i na plný úvazek, také je předsedou České společnosti pro míšní léze, předsedou správní rady nadace Pohyb bez pomoci a spolupracuje s Centrem Paraple.

Ředitelka VDV: Je třeba vyjádřit úctu a vděk všem, kdo se o postižené starají

Letos porota rozhodovala mezi 17 nominovanými. Vítěz dostane tradičně plastiku od Olbrama Zoubka s názvem Povzbuzení. „Je to povzbuzení nejen pro lidi, kteří dostávají cenu Olgy Havlové, je to povzbuzení pro všechny lidi, pro celou společnost, je to poselství, které vysíláme k lidem, kteří mají těžký osud, přesto se nevzdávají, dělají dobré věci pro druhé lidi a je taková výzva pro každého, aby se zastavil, podíval se a řekl si, že to je pane člověk s velkým č,“ uvedla ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Milena Černá.

Podle Černé se porota snaží vybírat „spravedlivě“ - jednou ocení muže, jednou ženu, střídají se také typy postižení. Měl by to být člověk, který se vrátil po úrazu ke svému zaměstnání v plném rozsahu. „Jsou to například vozíčkáři, kteří založili chráněnou dílnu, nebo nevidomí, kteří pracují, lidé se sluchovým postižením, kteří vystudovali vysokou školu,“ vypočetla ředitelka výboru. Podle Černé je také třeba upozornit na nezastupitelnou roli rodiny a blízkých, kteří se o postižené starají.

Loni cenu obdržela Jana Hejzlarová, která přes dlouhodobé vážné onemocnění už deset let pomáhá Domovu sv. Karla Boromejského v Praze. Seznam všech dosud oceněných zde.

Nadace poděkovala i dalším 15 lidem, například Václavu Havlovi za přínos občanské společnosti, nebo významným dárcům či projektům.

Výbor dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové založila Olga Havlová (1933-1996), první manželka bývalého prezidenta České republiky Václava Havla, s cílem pomáhat lidem se zdravotním nebo sociálním handicapem, aby se mohli co nejlépe začlenit do společnosti. Posláním výboru, který vznikl v roce 1990, je podpora nestátních neziskových organizací v oblasti zdravotní, sociální, humanitární a vzdělávací, pokud směřují k důstojnému začlenění lidí se zdravotním postižením, opuštěných dětí, nemocných a starších občanů. Nadace usiluje o to, aby pomoc, kterou poskytuje, zahrnovala celé území ČR, aby sledovala odbornou úroveň služeb a odpovídala aktuální společenské potřebě.