Benešův dekret o konfiskaci majetku se setkal s kritikou

Praha – Prezident Edvard Beneš vydal dne 21. června roku 1945 jeden z nejdiskutovanějších dokumentů československé historie. Dekret pojednával o konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Na vyvlastnění půdy a zemědělského majetku navázal v říjnu stejného roku další dekret, na jehož základě byl bez náhrady konfiskován veškerý majetek. Po roce 1989 se konfiskace majetku stala spolu s dalšími souvisejícími dekrety terčem kritiky ze zahraničí a konfliktním tématem především pro vztahy s Německem a Rakouskem.

Němců a Maďarů se týkaly i další dekrety, například o ztrátě československého občanství, o potrestání nacistických zločinců a o pracovní povinnosti osob zbavených občanství. Na jejich základě přišli o půdu a majetek, byli souzeni lidovými soudy a museli vykonávat nucené práce.

Benešův dekret o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku stanovoval, že majetek se odebírá bez náhrady v případě, že jej vlastní osoba německé a maďarské národnosti, zrádců a nepřátel republiky nebo akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům. Výjimkou byli Němci a Maďaři, kteří se aktivně zúčastnili boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky.

O takzvaných zrádcích rozhodoval zemský národní výbor

Za zrádce a nepřátele byly považovány osoby, které například podporovaly německé a maďarské okupanty nebo vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti Československa. O tom, zdali fyzická, nebo právnická osoba spadá do této kategorie, rozhodoval zemský národní výbor. Případné sporné kauzy řešila ministerstva zemědělství a vnitra.

Českoslovenští představitelé odhadli v prosinci 1945 hodnotu vyvlastněného německého majetku na 300 miliard korun. Němci, odsunutí po válce z Československa a Polska do SRN a Rakouska, získali ve druhé polovině padesátých let od německého státu finanční kompenzaci. Odškodnění v SRN se ale na rozdíl od svých rakouských kolegů museli zavázat, že pokud získají odškodné od Československa, peníze od německé vlády vrátí.

Beneš podepsal i dekret o odejmutí občanství

Přestože se o Benešových dekretech mluví především v souvislosti s poválečným odsunem Němců z Československa, samotného odsunu se žádný dekret přímo netýkal. Po rozhodnutí postupimské konference o odsunu Němců z Polska, Maďarska a Československa ale Beneš podepsal ve stejný den dekret o odejmutí občanství. Ten stanovil, že Němci a Maďaři, kteří již dříve nabyli německé nebo maďarské občanství, ztratili dnem jeho získání občanství československé. Po roce 1989 se téma Benešových dekretů stalo jednou z často diskutovaných otázek v česko-německých a česko-rakouských vztazích a bylo využíváno i v domácí politice těchto zemí.

  • Benešovy dekrety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1476/147518.jpg
  • Odsun Němců autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1639/163882.jpg
Vydáno pod