Senát podpořil návrh na uznání protikomunistického odboje

Praha - Senát znovu podpořil návrh na uznání protikomunistického odboje zákonem. Podle něj by měli získat aktivní účastníci třetího odboje postavení válečných veteránů. Návrh senátorů ODS si zatím proklestil cestu prvním čtením, před dalším schvalováním ho projedná senátní výbor pro lidská práva. Podobný návrh Senát schválil už předloni v březnu, bývalá sněmovna jej ale za dva roky nedokázala projednat.

Tvůrci zákona v čele s místopředsedou horní komory Jiřím Liškou (ODS) proto přišli s návrhem znovu, pouze ho mírně upravili. Osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu nemá na rozdíl od původního návrhu vydávat Ústav pro studium totalitních režimů, ale ministerstvo obrany na základě souhlasného stanoviska tohoto ústavu.   

Osvědčení by podle předlohy nemohli získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj nemají mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy období pražského jara.   

Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Byl připravován na podnět a ve spolupráci s Konfederací politických vězňů a jeho tvůrci částečně vycházeli z obdobné normy, která platí na Slovensku.

Účastníkem odboje nebo odporu proti komunismu se nebude moci stát každý občan někdejšího Československa, který s bývalým režimem nesouhlasil. I rozdíl mezi odbojem a odporem je podle předkladatelů zákona dán mírou rizika nebo volbou prostředků boje s komunismem. 

Osvědčení odbojáře by mohli získat například ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, v souvislosti s tím utrpěli vážnou újmu na zdraví a nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Mohli by být přijati do domovů péče o válečné veterány či jim může být poskytnut příspěvek na lázeňskou péči nebo rekreační pobyt. Ti, kdo vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na osvědčení účastníka odporu proti komunismu.

Ministerstvo školství by mělo zastřešit České školy bez hranic

Horní komora vyzvala ministerstvo školství, aby České školy bez hranic pro české děti v cizině zařadilo do rejstříku svých škol. Měly by tak mít možnost vydávat vysvědčení a osvědčení o výuce češtiny a českých reálií. „Podpora projektu Českých škol bez hranic je důkazem zájmu České republiky o návrat českých občanů zpět do vlasti,“ uvedl místopředseda komise Tomáš Grulich (ODS). V těchto školách se učí děti Čechů, kteří v cizině dlouhodobě pracují. Podle kvalifikovaných odhadů odešlo do ciziny po roce 1989 hlavně za prací zhruba sto tisíc lidí.   

Zatím dobrovolnický projekt má podporu ministerstva zahraničí, pro ministerstvo školství je ale zatím jen doplňkovým zájmovým vzděláváním. Jeho zařazení do českého školského systému má prý řadu právních překážek. „Nejedná se o školu s kompletním vzdělávacím programem,“ uvedl nedávno vrchní ředitel legislativy ministerstva školství Miroslav Šimůnek. Podotkl, že krajanské děti navštěvují zároveň základní školu v zemi, kde žijí.

Vydáno pod