Praha - Letní teploty předznamenávají dobu sinic. Na vině je ohromné množství hnojiv a živin, které se dostávají do vody ve volné přírodě. Obce na čištění přírodních koupališť dávají stovky milionů korun ročně. V Praze kupříkladu začal jeden z největších protisinicových projektů - hloubkový úklid Hostivařské přehrady. Projekt odbahnění Hostivařské přehrady by měl skončit na podzim příštího roku a první lidé by se tu měli koupat v létě 2012.
V Hostivařské přehradě zahájili odbahněním boj proti sinicím
Vypustit, vybagrovat bahno a je na několik let pokoj. Zatím nejúčinnější způsob boje proti sinicím. „Věříme, že bude úspěšný, proto se to dělá,“ řekl jednatel pražské organizace ČRS Zdeněk Mužík. Na dně hostivařské nádrže začne pracovat osm bagrů a bahno budou odvážet tisíce náklaďáků. „Rozpočtovaná cena je 148 milionů korun,“ podotkl Vladislav Mareček, radní pro životní prostředí.
Následky se odstraní, příčina ale zůstává. Živiny do Hostivařské nádrže stále potečou. „Kapacitně čistírny odpadních vod v okolí Prahy nestačí a lidé z Prahy z centra se stěhují mimo Prahu. Okolní obce mimo Prahu na to nejsou přizpůsobeny,“ prohlásil Mužík. Obce, které jsou několikanásobně větší, nemají dostatečnou infrastrukturu. Nemají kanalizaci, ale hlavně nemají kapacitní ČOV.
Přesto měla Praha ještě štěstí. Bahno neobsahuje těžké kovy nebo ropné látky, jinak by byla celková cena mnohem vyšší. „Opakovaně jsme dělali rozbory, a ty potvrdily, že tam nejsou nebezpečné látky. Takže je to možné ukládat na povrch terénu,“ konstatoval Dan Frantík z odboru ochrany přírody. Dříve rybníkáři bahno používali jako výborné hnojivo, průmyslové znečištění z něj udělalo odpad.