Brno - Ústavní soud neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce, když nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Konstatoval však, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní. Odblokováním by skončily obtíže zejména obcí, které nemohou majetek prodávat ani na něm stavět. Zákon o půdě přijali zákonodárci v roce 1991. Na vyřešení stavu, který byl přijat jako provizorní, se tak čeká už dvacátým rokem. „Já jsem takové rozhodnutí soudu očekával, je to spravedlivé. Obcí je mi líto, ale je třeba vinit Parlament, že 20 let nejedná,“ uvedl místopředseda České biskupské konference Jan Graubner.
Ústavní soud zablokovanou církevní půdu neuvolnil
Pomyslná cedule zákaz prodeje a stavby visí v republice nad skoro 50 tisíci hektary půdy. „Pozemkový fond ČR spravuje v současné době 48 tisíc hektarů takto zablokovaných církevních pozemků. Většinu tvoří orná půda a louky,“ upřesnila mluvčí fondu Lubomíra Černá. Blokační paragraf měl provizorně pozemky ochránit, dokud se stát nevyrovná s církví. Jenže žádná dohoda stále neexistuje a provizorium tak trvá už 19 let. Podle senátorů už tento stav trvá příliš dlouho a kvůli neschopnosti zákonodárců tak bylo porušeno vlastnické právo obcí. Podle právního zástupce senátorů se v některých případech zkoušely obce s církví dohodnout, ale blokační ustanovení prý brání i takovýmto dohodám.
Soudkyně Ivana Janů
„Jakékoli pokusy o restituce církevního majetku v případně narovnání mezi církvemi a státem by se zrušením dotyčné části zákona prakticky znemožnily.“
Reportáž Pavly Sedliské (zdroj: ČT24)
Soudkyně Ivana Janů ale v odůvodnění uvedla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.
„Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží k ochraně tohoto majetku do přijetí zvláštních zákonů,“ uvedla Janů. Ústavní soud podle dnešního nálezu musí odmítnout „pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování určitých politických cílů“.
Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl dnes právní zástupce skupiny senátorů Jaroslav Hostinský.
Stát se o vyrovnání s církvemi pokouší už od revoluce, ale zatím marně. Poslední pokus udělal před dvěma lety Václav Jehlička jako ministr kultury. Církevním řádům chtěl třetinu majetku vrátit přímo, zbytek jim měl stát postupně splácet. I s úroky by za 60 let církve dostaly 270 miliard korun, zákon ale neprošel ve sněmovně. Teď bude vyrovnání s církvemi řešit nová vláda. Vyjednavači rodící se koalice se ale zatím neshodli, jak přesně. Už příští týden se proto sejdou lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, aby se domluvili.