Praha - Extrémně vysoké teploty znepříjemňují život i řidičům. Problémy mají zejména neprofesionální řidiči ve vozech bez klimatizace. V horku má řidič zastavit vždy nejméně po sto kilometrech, radí dopravní psycholog Karel Havlík. Ve vedru se řidič rychleji unaví a špatně se soustředí. Kvůli tomu se zpomalují jeho reakce, je nepřesný a pomalý, vysvětlil. U unaveného řidiče stoupá riziko, že způsobí dopravní nehodu. Proto je třeba častěji odpočívat, důležité je také hodně pít.
V horku mají řidiči zastavit vždy po sto kilometrech
Pozornost řidičů ovlivňují dopravní podmínky. „Vedro představuje stres, ve vedrech je vždy víc nehod,“ potvrdil psycholog Slavomil Hubálek. Horko působí na jedince různě. Na štíhlého a zdravého mnohem méně než na obézního s vysokým krevním tlakem. Lékaři doporučují lidem s nemocným srdcem, vysokým tlakem a těm, kteří přežili infarkt, aby ve vedrech vůbec nesedali za volant.
Tělo na horko reaguje zrychlením krevního oběhu, zvýšením tlaku a pocením. Potem člověk ztratí až litr vody za den. Když se venkovní teplota pohybuje kolem 30 stupňů Celsia, v kabinách bez klimatizace, i když se větrá, bývá o třetinu více. Tepleji je v tmavých vozech než ve světlých.
Zvýšená nehodovost také může být způsobena větším množstvím lidí na silnici v době prázdnin, podle Havlíka je však hlavní příčina nehody vždy v člověku. Zhoršeným podmínkám by se měl přizpůsobit a být pozornější.
I když si řidič neuvědomuje únavu, měl by dodržovat přestávky v jízdě. Běžně by měli řidiči zastavovat po ujetí 200 kilometrů, za veder maximálně po stovce. Časté přestávky jsou velmi důležité. Například při cestě autem do Chorvatska by měl řidič udělat minimálně tři přestávky.
Minulé dva týdny tak byly na silnicích podle policejního prezidia nejtragičtější za poslední dva roky. Dopravní nehody si vyžádaly v průměru víc než čtyři mrtvé denně.