Praha - Projekt amerického radaru v tuzemsku padnul, Česko se ale podle Hospodářských novin i tak zapojí do americké protiraketové obrany. Spojené státy totiž poprvé oficiálně potvrdily, že by u nás mělo vzniknout Centrum předběžného varování. O peníze na jeho zřízení už Pentagon požádal Kongres a ten by podle pozorovatelů mohl prostředky uvolnit ještě letos. Zařízení se má podle premiéra Petra Nečase (ODS) stát součástí protiraketové obrany budované v rámci NATO a pravděpodobně ho budou obsluhovat Češi. Zřejmě tak nebude nutné uzavírat novou mezinárodní smlouvu.
USA chtějí v Česku postavit Centrum předběžného varování proti raketám
Současný návrh není s projektem radaru v Brdech srovnatelný, radar měl stát 500 milionů dolarů, teď žádá Pentagon o 2,2 milionu. I tak se ale jedná o první konkrétní závazek amerického prezidenta Baracka Obamy v této otázce vůči Česku. „Považuji to za první, malý, symbolický krok,“ řekl ministr obrany Alexandr Vondra, který byl jedním ze zastánců původního projektu bývalého amerického prezidenta George Bushe.
Návrh visí na stránkách amerického ministerstva obrany už zhruba měsíc. Obsahuje i podrobnosti, na co by mělo být zhruba 44 milionů korun využito: jde o nákup softwaru a serverů, úhrady cest do Colorada, kde sídlí americká protiraketová obrana, nebo náklady na výcvik českých operátorů.
GALERIE
videogallery_54269
Premiér Petr Nečas:
Spíše než o vojenskou základnu má jít o zařízení technicko-administrativního charakteru. Je vysoká pravděpodobnost, že bude umístěno přímo v Praze nebo jejím okolí.
Projekt včasného varování je vysoce důležitý i pro Washington, mělo by totiž analyzovat, kam případné nepřátelské rakety míří a kam by dopadly po sestřelení jejich trosky. „Systém předběžného varování je v rámci evropské protiraketové obrany naším nejvýznamnějším projektem v Česku,“ uvádí zpráva Pentagonu s tím, že jde o záležitost vysoké priority.
Pentagon žádá americké zákonodárce o urgentní poslání peněz, ve zprávě Senátu píše, že si s českými politiky plácl ještě za vlády premiéra Fischera. Podle Američanů, se kterými jednal i tehdejší ministr zahraničí Kohout nominovaný ČSSD, chtěli Češi zařízení co nejdřív: „My jsme deklarovali jasný zájem být v tom, co se někdy nazývá Command and Control, to je v těch strukturách řídících,“ uvedl Kohout.
Obsluhu systému by prováděli čeští vojáci
Podle ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) plán počítá s tím, že v Česku budou dvě kanceláře, jedna v Praze na generálním štábu armády a druhá na
jiném místě. Čeští experti by v nich měli obsluhovat počítačové terminály, které budou sledovat pohyb raket. Budou přitom mít přístup k informacím z
různých amerických radarů. Podle Vondry je projekt jen prvním krůčkem k
zapojení ČR do systému protiraketové obrany. Systém je totiž jen pasivní,
neobsahuje žádné prostředky k sestřelení raket, uvedl.
Stínový ministr obrany Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že se projekt obrany proti raketám krátkého a středního doletu v rámci Severoatlantické aliance plánuje už delší dobu a protože je Česko součástí NATO, je samozřejmé, že se bude na jejích projektech podílet. Dodal, že to není otázka souhlasu českého parlamentu a nebude to ani předmětem diskuse v sociální demokracii, která s radarem v Brdech nesouhlasila. Zaorálek zároveň kritizoval vládu, že o věci neinformuje opozici ani veřejnost. Iniciativa Ne základnám už oznámila, že bude proti záměru protestovat.
GALERIE
Protiraketový systém