Praha – Napříč Evropou stojí velkolepé stavby, které slouží jako brány do jednotlivých měst, ačkoli jsou v jejich samotném srdci. Nádraží odrážejí charakter a ambice každého města, někdy jsou také symbolem úpadku. I mnoho zchátralých nádraží ale ponechá každého kolemjdoucího stát v údivu.
Železniční katedrály zdobí Evropu i Česko
Evropské železniční katedrály
Amsterdam (Centraal Station)
Stanice Amsterdam Centraal vítá návštěvníky ve městě, které architektonicky skvěle reprezentuje. Velkolepě pojatá dvorana, jíž dominuje budova z roku 1889, skrývá jedenáct kolejí, odkud odjíždějí rychlovlaky do Berlína, Bruselu i Paříže, amsterdamští železničáři vypravují také mamutí noční vlaky, které vozí přímé vagony do Varšavy, Prahy, Mnichova, Curychu i Moskvy. Nádraží stojí na jednom z amsterdamských umělých ostrovů. Staniční budova je dílem architektů Pierra Cuyperse a Adolfa van Gendta, dvoranu se třemi oblouky vytvořila anglická slévárna Andrew Handyside.
Antverpy (Centraal)
Ztělesněním sousloví železniční katedrála je bezesporu stanice Antwerpen Centraal. Třípodlažní stanice z let 1895 až 1905 udiví na první pohled velkou kupolí a pravidelně bývá zahrnuta v žebříčcích nejpozoruhodnějších nádraží. Celkem má stanice čtrnáct kolejí, většina je kusých. Průjezdné jsou pouze nové koleje v podzemí, kudy projíždějí dálkové vlaky. Budova je dílem Louise Delacenseria, neméně impresivní viadukt, po kterém přijíždějí vlaky do prvního patra, navrhl architekt Jan van Asperen.
Berlín (Hauptbahnhof)
Hlavní berlínské nádraží je novodobou dominantou města. V provozu je od roku 2006 a kříží se v něm vlaky, které projíždějí podzemní jiho-severní městskou drahou i starou východo-západní tratí, která vede napříč Berlínem na vyvýšeném tělese. Skleněné a betonové nádraží stojící na místě neméně velkolepého Lehrtského nádraží strženého v 50. letech je dílem Meinharda von Gerkana, který však s výslednou podobou stavby není zcela spokojen. Ačkoli je stanice Berlin Hauptbahnhof jednou z nejdůležitějších evropských železničních křižovatek a jezdí na ní vlaky z celého Německa i z metropolí sousedních států, není příliš velké. Horní část (tzv. Hauptbahnhof-Lehrter Bahnhof) má pouhá dvě nástupiště běžných vlaků a jedno nástupiště pro městskou železnici S-Bahn, která potřebuje vlastní koleje, dolní část (Hauptbahnhof-Tief) má další čtyři nástupiště. Většina vlaků tak na hlavním nádraží nekončí, ale jezdí až na některou ze sousedních stanic – Gesundbrunnen na severu, Südkreuz na jihu, Ostbahnhof (dříve označované také jako hlavní nádraží) na východě, popř. Zoologischer Garten na západě.
Lipsko (Leipzig Hauptbahnhof)
Ačkoli lipské hlavní nádraží v počtu odbavených cestujících zaostává za Berlínem, Mnichovem a Frankfurtem, má ze všech německých i evropských stanic největší plochu. Leží na 83 tisících čtverečních metrech, přestup mezi jednotlivými spoji tak nemá daleko k celodennímu výletu. Lipské nádraží je dílem architektů Lossowa a Kühna, v provozu je od roku 1915. Protože 24 nástupišť bohatě postačuje veškeré dopravě – přes hlavové nádraží jezdí především vnitrostátní dálkové vlaky, které tak musí měnit směr jízdy a s některými soupravami se musí i manipulovat – součástí stanice je i malé železniční muzeum. V současnosti v Lipsku vzniká tzv. městský tunel, který by měl zásadně změnit podobu hlavního nádraží, dálkové vlaky už nebudou omezovány kusými kolejemi a budou jezdit pod zemí.
Londýn (London St. Pancras)
Londýn má řadu nádraží, tím nejpozoruhodnějším je asi dnešní konečná vlaků Eurostar. Pseudogotická budova stanice St. Pancras vznikla v letech 1864 až 1868 podle návrhu architekta George Scotta. Ač jde o jedno z nejpůsobivějších nádraží vůbec, které podobně jako to antverpské nechybí ve většině přehledů pozoruhodných železničních stanic, čelilo v 50. letech minulého století snahám o zrušení a stržení. V současnosti je z něj naopak jedno z nejdůležitějších nádraží britské metropole, od roku 2008 je totiž v provozu terminál rychlovlaků Eurostar, které spojují Londýn s Paříží nebo Bruselem. V budoucnu by do terminálu měly jezdit také rychlovlaky ICE z Německa.
Madrid (Madrid Estación de Atocha)
Nádraží Estación de Atocha z roku je známé především kvůli džungli, kterou do staré odbavovací budovy z roku 1892 umístil po sto letech architekt Rafael Moneo. Ten zároveň vyprojektoval nové kolejiště, aby uvolnil původní halu zeleni. Cestující se tak v původní budově setkají s masožravými rostlinami i želvami. Stanice Atocha je ovšem známá také kvůli teroristickému útoku, při kterém v roce 2004 zahynulo 192 lidí. Z nádraží jezdí dálkové vlaky do různých míst Španělska a také noční vlak Euronight do Paříže.
Paříž (Paris Gare de Lyon)
Lyonské nádraží není v Paříži největší ani nejstarší, má ale své nezaměnitelné kouzlo. Stavbu s výraznou věží vytvořil pro průmyslovou výstavu v roce 1900 architekt Marius Toudoire. Podobně jako na dalších hlavních pařížských stanicích se ve stanici dnes kloubí historické a soudobé prvky, odbavovací halu ozvláštňují také palmy. Na Lyonském nádraží končí nejstarší evropská rychlodráha, která spojuje Paříž s Lyonem a do stanice také nejezdí žádné jiné vlaky než TGV.
Canfranc (Estación Canfranc)
Největší nádražní budova světa stojí v zapomenuté pyrenejské obci na španělsko-francouzských hranicích. Na nádraží jezdí dva regionální vlaky denně ze Zaragozy, trať z Francie je už desítky let snesena. Canfrancké nádraží společně s železniční tratí Pau – Canfranc – Zaragoza vznikalo čtvrt století, otevřeno bylo v roce 1928. Protože ve Francii a Španělsku mají koleje jiný rozchod, bylo nutné postavit skutečně velkou přechodovou stanici, která poskytla cestujícím veškeré zázemí – čekárny, restaurace, banku i hotel. Svoji odbavovací halu postavila francouzská i španělská železnice. Náročná horská trať ale byla příliš náročná na údržbu, přitom na ní musela být často přerušována doprava – kvůli válkám i nehodám. Přesto se obě strany snažily udržovat železnici i nádraží v chodu. V roce 1970 však Francouzi svoji část trati zrušili a nádraží zcela opustili. Španělská část je udržována jenom málo, a tak do Canfrancu občas přicházejí turisté proto, aby si prohlédli zchátralého hnědého mamuta, kde dodnes zůstala většina starého a opuštěného vybavení – v pyrenejské pustině ho těžko někdo ukradne. Že se nádraží opět vrátí alespoň část jeho slávy, ale není vyloučeno. Letos v červnu se vlády obou zemí shodly, že by chtěly pyrenejské železniční spojení obnovit.
České železniční katedrály
Brno hlavní nádraží
Hlavní nádraží v Brně patří k nejstarším v Česku. Právě tam končila první parostrojní železnice v českých zemích, která od roku 1839 do Brna vedla z Břeclavi. Impozantní nádražní budova je jednou z nejstarších dochovaných staveb tohoto druhu, v provozu je už od roku 1850. V současnosti není v dobrém stavu, případnou rekonstrukci ale oddalují spory o možném přesunu hlavního nádraží dále z centra města, čímž by stará odbavovací hala ztratila svůj původní účel. Dnes z deseti kolejí brněnského hlavního nádraží jezdí vlaky, které spojují město s Prahou, Vídní a Bratislavou, ale také s Berlínem nebo Hamburkem.
České Budějovice
České Budějovice jsou kolébkou evropské železnice. Právě mezi jihočeskou metropolí a nedalekým Lincem začaly jezdit první vlaky na kontinentu. Slavná koňská železnice byla v provozu od roku 1827. Současné nádraží, jehož velikost zdůrazňuje železničněhistorický význam města, stojí od roku 1914 v místě, kde se setkávají trati z pěti směrů. Od čtyř nástupišť jezdí vlaky do Lince, Plzně, Prahy, Brna, Vídně a Českého Krumlova.
Hradec Králové hlavní nádraží
Má-li nádraží reprezentovat město, jehož je „branou“, podařilo se to v Hradci Králové téměř dokonale. Modernistická budova Václava Rejchla z let 1928 a 1929 dokonale vystihuje charakter celého Gočárova města. Navíc po nedávné rekonstrukci, kdy u nádraží vyrostl také autobusový terminál, dostalo nádraží příjemný interiér, a tak patří mezi ty stanice, na kterých se cestujícím ani nechce nastoupit do zastaralého vlaku.
Praha hlavní nádraží
Nádraží prezidenta Wilsona, které od 40. let nese také označení hlavní nádraží, je největší a snad i nejvýstavnější železniční stanicí v Česku. Jde o jediné nádraží s krytou dvoranou, majestátní secesní budova architekta Josefa Fanty se může na první pohled směle srovnávat i s proslulým antverpským nádražím. Kdo si ale chce pohled na budovu skutečně vychutnat, musí vystoupit na nedalekou Jindřišskou věž, nebo nastoupit do auta. Fantova budova dokončená v roce 1909 je odříznuta od světa Severojižní magistrálou a většina cestujících do jejího nitra vůbec nevstoupí. Řada míst je také značně zchátralá, ačkoli by se to mělo brzy změnit. V současnosti prochází rekonstrukcí nová odbavovací hala ze 70. let minulého století od architektů Dandy, Bočana a manželů Šrámkových. Nádraží má osm nástupišť, odkud odjíždějí regionální a dálkové vlaky například do Mnichova, Berlína, Hamburku, Amsterdamu, Curychu, Varšavy, Budapešti, Vídně nebo Moskvy.
Meziměstí
Španělsko má Canfranc, Česko má Meziměstí. Ačkoli velké pohraniční nádraží není v tak špatném stavu jako pyrenejská ruina, jeho osud není až tak odlišný. Do pohraniční stanice, která vznikla na někdejších rakousko-německých hranicích (které jsou dnes hranicemi česko-polskými) a zpoza hranic na ni vedla elektrizovaná trať, jezdí dnes pouze regionální motoráky z českého vnitrozemí. Přeshraniční doprava stále funguje, ale je pouze nákladní. V samotné nádražní budově, která je jednou z největších v republice, jsou odbavovací prostory, restaurace a také tělocvična a divadelní sál.
- Amsterdamské nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1868/186748.jpg
- Antverpské nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1868/186749.jpg
- Antverpské nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1863/186289.jpg
- Berlínské nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1868/186751.jpg
- Berlínské hlavní nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1863/186291.jpg
- Lipské nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1868/186757.jpg
- Nádraží St. Pancras autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1076/107558.jpg
- Madrid Atocha autor: AČCKA, zdroj: AČCKA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1850/184926.jpg
- Gare de Lyon v Paříži autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1850/184929.jpg
- Gare de Lyon v Paříži autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1850/184930.jpg
- Gare de Lyon v Paříži autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1850/184931.jpg
- Nádraží Canfranc autor: CHV, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187057.jpg
- Brněnské hlavní nádraží autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/441/44089.jpg
- Budějovické nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1868/186768.jpg
- Královéhradecké nádraží autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1871/187056.jpg
- Praha hlavní nádraží autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1868/186773.jpg