Praha - Snaha vlády ztížit poslancům předkládání pozměňovacích návrhů k zákonům může najít podporu i u části opozice. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes řekl, že jeho strana je ochotna podpořit prodloužení lhůty ve sněmovně mezi druhým a třetím čtením zákona. Toto a další opatření navrhla vláda ve svém programovém prohlášení. Z ústavních návrhů je ČSSD připravena podpořit omezení imunity, u ostatních návrhů bude záležet na jejich přesném znění i na tom, zda o nich bude vláda ochotna jednat. Komunistům snaha o prodloužení lhůty nevadí.
ČSSD je ochotna podpořit návrhy vlády k omezení přílepků
„My jako sociální demokraté podporujeme, aby se prodloužil čas mezi druhým a třetím čtením alespoň na deset dnů,“ řekl Sobotka. To je podle něj základní předpoklad k tomu, aby se pozměňovací návrhy daly posoudit.
Ve druhém čtení zákonů předkládají sněmovní výbory svá doporučení a případně pozměňovací návrhy. Také každý poslanec má právo vznést svůj návrh. Buď ho rozdá vytištěný do lavic svým kolegům, nebo ho přečte od řečnického pultu. Poté se všechny rozešlou poslancům a teprve od okamžiku jejich rozeslání běží lhůta 72 hodin, než je možné o nich ve třetím čtení hlasovat. Ve výjimečných případech ji lze zkrátit na 48 hodin. A právě tuto lhůtu chce vláda prodloužit. Sobotka potvrdil, že k tomuto kroku je nutná změna zákona o jednacím řádu sněmovny. Bude ho tedy muset schválit nejen sněmovna, ale i Senát a podepsat prezident.
Vláda se v prohlášení kromě jiného zavazuje, že upraví proces přijímání zákonů tak, aby zvýšila kvalitu právní regulace. Doslova uvádí, že zamezí tzv. poslaneckým přílepkům; někdy se jim přezdívá „lidová tvořivost“. Jedním z nástrojů má být i delší čas mezi předložením a schvalováním pozměňovacích návrhů. Vláda také uvádí, že v rámci druhého čtení nebude možné předkládat návrhy, které povedou k vyšším výdajům, než předpokládala předloha v prvním čtení.
Pozměňovací návrhy budou muset být podle vlády písemné a budou muset mimo jiné obsahovat povinně hodnocení dopadů regulace (RIA) a hodnocení korupčních rizik (CIA). „Já doufám, že těmito posudky budou doplněny především všechny vládní návrhy ještě dříve, než půjdou do Poslanecké sněmovny,“ podotkl Sobotka. Poukázal na to, že pokud vláda předloží sněmovně některé zásadní změny, například omezení sociálních dávek, budou muset tyto návrhy obsahovat právě zmíněná hodnocení dopadů. „A pak mi není jasné, jak chce vláda zajistit to, aby platily od 1. ledna, zejména pokud proti změnám bude klást opozice intenzivní odpor,“ dodal.
Pokud vláda, poslanci, senátoři nebo kraj předkládají sněmovně návrh zákona, musí obsahovat důvodovou zprávu s vyjádřením dopadů na státní rozpočet nebo třeba dopady na rovné postavení mužů a žen. Vznesený pozměňovací návrh naproti tomu nic takového obsahovat nemusí.
ČSSD ústavní změny automaticky podporovat nebude
Pokud jde o ústavní změny, které vláda navrhuje, pak je ČSSD nebude automaticky podporovat, řekl Sobotka. Předem je připravena podpořit pouze zamýšlené omezení imunity zákonodárců. U ostatních návrhů bude chtít nejprve znát jejich text a očekává, že o nich bude vláda s ČSSD seriózně jednat. „Pokud jde o ty ostatní návrhy, tam bude záležet na tom, jakou kulturu předvede vláda při projednávání svých vlastních návrhů zákonů na sklonku letošního roku,“ uvedl.
Koaliční vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných předstoupí před sněmovnu příští úterý. Vzhledem k tomu, že tyto tři strany mají ve sněmovně většinu 118 poslanců, dá se očekávat, že vláda důvěru získá. Do ústavní většiny ale koalici ještě ve sněmovně dva hlasy chybí. Ústavní většinu nemají koaliční strany ani v Senátu, ale to jen v situaci, pokud by hlasovali všichni senátoři. Protože se ale ústavní většina v horní komoře počítá na rozdíl od sněmovny z přítomných senátorů, nikoli ze všech, mohla by koalice třípětinovou ústavní většinu získat tehdy, pokud by se část opozičních senátorů hlasování neúčastnila.