Mašínová: V justici stále pracují lidé poplatní minulému režimu

Praha – Bratři Mašínové nepřijeli na pohřeb svého spolubojovníka Milana Paumera mimo jiné kvůli stavu v české justici a policii. Vadí jim, že v obou společenských institucích i dvacet let od sametové revoluce působí lidé, kteří jsou profesně spjati s minulým režimem. V Interview ČT24 to řekla sestra bratří Mašínů Zdena, a doplnila tak předešlé prohlášení svých bratrů. Ti v otevřeném dopise odmítli návštěvu České republiky, neboť se neztotožňují s polistopadovým vývojem.

„Zásadní věc, na které stojí každá demokracie, je funkce justice a policie. Dnes v justici pracuje ještě spousta lidí, kteří jsou poplatní minulému režimu. Nedošlo ani k náznaku norimberského procesu, a lidé, kteří deptali miliony svých spoluobčanů celé desítky let, zůstali ve funkcích, které jsou pro demokracii stěžejní. To je nepřípustné,“ řekla v Interview ČT24 Zdena Mašínová.

„Naše rodina přinesla nemalé oběti jednak v totalitě nacistické, i v totalitě komunistické. To nelze jen tak přejít na konci našich životů. To není maličkost. Trváme na tom, aby byly tyto základní věci změněny,“ dodala.

Interview ČT24

Zdena Mašínová:

„Jsem šťastná, že jsem se v takové rodině narodila. Moji bratři byli vychováváni, aby mi byli oporou a rytíři… Co se dělo v naší rodině, dělo se pro tuto společnost. Pro tuto společnost se přinášely oběti. Ne pro nás.“

Pohřeb společníka bratří Mašínů Milana Paumera, který se podílel na protikomunistické odbojové činnosti a s oběma později utekl na Západ, se konal včera v poděbradském divadle. Mašínové již dříve v otevřeném dopise odmítli svou účast na pietním aktu a vysvětlili ji i nespokojeností se stávajícím vývojem. „Komunistická strana dále existuje i jako parlamentní strana. Právní řád je stále ten, který byl přejat od komunistů,“ uvedli Radek a Josef Mašínovi ve svém prohlášení. 

Bratři Mašínové k návštěvě ČR:

„Když jsme odešli, bylo naším úmyslem vrátit se do svobodného a demokratického Československa. To dnes neexistuje, a to nejen díky panu Havlovi a dnešnímu prezidentovi Klausovi, ale i díky dalším politikům, kteří byli do svých funkcí komunisty dosazeni a tito za to bohatě odměněni. My jsme však proti komunistům bojovali.“

Zdena Mašínová podle svých slov přesto oba bratry k návštěvě České republiky a účasti na Paumerově pohřbu přemlouvala. „Byla jsem pro (návštěvu), nechala jsem rozhodnutí na nich a musela jsem vzít v potaz jejich argumenty. Svým způsobem mě to mrzí, ale také vím, proč nebylo možné, aby sem přijeli. Zdejší situace není taková, aby mohli svojí přítomností dát souhlas, že jsou s vývojem naší republiky spokojeni,“ uvedla sestra obou bojovníků.

Zároveň se ohradila vůči tomu, že by nějakým způsobem odsuzovala český národ. Podle ní právě za něj její rodina bojovala. „Varuji se toho odsuzovat národ, odsuzovat skupinu lidí. Vždy musím vědět, kdo se jak zachoval. Musíme posuzovat jednotlivě,“ řekla sestra protikomunistických bojovníků. 

Kdo je Zdena Mašínová?

Zdena Mašínová se narodila v roce 1933 jako nejmladší dítě Zdeny a Josefa Mašínových. Její otec byl důstojníkem prvorepublikové Československé armády, v roce 1938 vstoupil do řad čs. odboje, byl členem odbojové skupiny Tři králové. Za protiněmeckou činnost jej v roce 1942 popravila nacistická justice.

„Mám na něj jen snové vzpomínky,“ vzpomínala Zdena Mašínová v Interview ČT24 na svého otce. „Když nás naposledy tajně navštívil, probudila jsem se, a tento zážitek si zachovávám až do svého vysokého věku. Naklonil se nade mnou, když jsem spala v dětské postýlce. Já otevřela oči, poznala jsem ho a zavolala 'Tatíček'. On odskočil. Ráno jsem tvrdila, že u mě byl otec, tak se mi snažili namluvit, že to byl jen sen.“

Po otcově odchodu do ilegality začátkem války se matka se všemi dětmi musela přestěhovat do Poděbrad, kde se seznámila s rodinou Paumerových. Později byla také zadržena a vězněna, celu sdílela s Miladou Horákovou. Propuštěna byla až po manželově smrti. O děti se tak starala babička.

Po převzetí moci komunisty v roce 1948 vstoupili do odboje, tentokrát protikomunistického, i bratři Zdeny, Ctirad (Radek) a Josef. V roce 1953 unikli na Západ, matka byla kvůli odbojářské činnosti svých synů odsouzena na 25 let vězení. Zemřela v roce 1956. Zdenu vychovávala babička.