Hajany/Semily - Nedaleko Brna leží zdánlivě nenápadná obec Hajany, která ale na sebe v poslední době poutá hodně pozornosti. Bývalý starosta nejprve získal cenu za nejhorší přístup ke zveřejňování informací o svém vládnutí, a když ho lidé vyměnili, situace se ještě vyhrotila. Zastupitelstvo ovládla rodina nového starosty Jaroslava Kokrhánka, radnice podivně rozprodala pozemky obce a starostovy oponenty prošetřuje policie. I proti novému starostovi a jeho stylu vedení obce se po čase vytvořila opozice. Jenže s ní si starosta hlavu příliš neláme a na její otázky zpravidla vůbec neodpovídá. Naštěstí ale nejsou jen takové radnice jako v Hajanech. Najdeme i úplně opačné příklady, kdy se místní politici rozhodli veřejnou správu maximálně otevřít. A slibují lidem zásadní věc: že tak zatočí s korupcí. Mladý starosta ze Semil se díky tomu dostal do poslanecké lavice z posledního místa kandidátky.
Reportéři ČT: Semily a Hajany - rub a líc přístupu zastupitelstva
Hajany prodávají cizí pozemky
Prodej pozemků v Hajanech je opravdu citlivé téma. Tak citlivé, že se zastupitelé raději zapřou, než aby o něm s námi mluvili. Když jsme v Hajanech na ulici potkali zastupitelku Helenu Mezlovou, na otázku, zda je z obce, reagovala následovně: „Ne, ne, my jsme tady jenom na dovolené.“ Proč taková tajemnost? Možná proto, že zastupitelstvo minulý rok realizovalo opravdu podivný obchod. Velkou část pozemků, které zahrnuli do připravovaného územního plánu jako budoucí stavební parcely, nedávno prodali za cenu orné půdy, tedy podle opozice výrazně pod cenu.
V dubnu loňského roku se tak prodaly veškeré pozemky obce za cenu zhruba 25 až 100 korun za metr. V této lokalitě se však běžně platí za metr čtvereční stavebního místa cca nějakých 1 500 korun, pozemky tak byly prodány podhodnoceně.
Podle starosty Kokrhánka se prodávala orná půda. Připomeňme, že čtyři ze sedmi členů zastupitelstva jsou de facto rodina pana starosty. A nejen to - když se v minulosti o tomto územním plánu hlasovalo, zastupitelstvo postupovalo naprosto jednotně. Například jednomyslně zamítlo většinu žádostí občanů, kteří chtěli do územního plánu zahrnout i své pozemky. Ze stolu byly smeteny všechny žádosti těchto lidí mimo pozemku pana starosty a pozemků přilehlých. Parcela pana Kokrhánka byla prodána za 500 Kč za metr čtvereční, přičemž obecní pozemky hned vedle za cenu pětinásobně nižší. Hajany navíc prodaly i pozemky, které mají lidé v pronájmu a na kterých dodnes hospodaří.
V úzkých posílá starosta policii
Není divu, že proti postupu zastupitelstva při schvalování územního plánu občané sepsali petici. Jediným efektem petice ale bylo, že u dveří signatářů po čase zazvonila policie. Podle slov místního poručíka prý kriminalisté usoudili, že s těmi lidmi potřebují hovořit, aby získali informace k vyřešení trestního oznámení. To zřejmě někdo podal kvůli petici proti územnímu plánu. A policie ochotně začala vyšetřovat. Co přesně šetřila a kdo podal oznámení, se zjistit nepodařilo. Během natáčení reportáže však poslal starosta dvakrát policisty i na štáb Reportérů ČT.
Vypadá to tak, že místní policisté žijí v normalizačních letech. Jsou schopni zahájit vyšetřováni kvůli petici a prověřovat novináře místo toho, aby se začali důkladně zajímat o starostu. A to nejen kvůli podezřelé ceně. Jak jsme zjistili na pozemkovém úřadu, problém je daleko větší. Celý prodej pozemků je totiž od začátku úplně neplatný. Obec prodala něco, co podle zákona prodat nesmí.
Na všechny pozemky byl totiž uplatněn restituční nárok, čili tyto pozemky by neměly být předmětem prodeje. Veškerý prodej je tedy neplatný a to, že by někdo zcizil pozemky během restitučního řízení, je velice neobvyklá situace. Zarážející tedy je, že starosta při prodeji pozemků v notářském zápisu prohlásil, že na pozemky žádný nevypořádaný restituční nárok uplatněn nebyl, ač musel vědět opak. Starosta Hajan asi zapomněl, že sám v lednu loňského roku na restituční nárok u předmětných pozemků občany na veřejném zasedání upozorňoval, jak se dá dokázat i z dochovaných amatérských záznamů.
Podivné praktiky mohou obec finančně zruinovat
Jedná se tak o trestný čin podvodu na kupujících. Jenže ti, kteří pozemky koupili, si je dlouho nenechali a během několika měsíců je přeprodali dále a za daleko vyšší cenu. Obec prodala asi za 8 milionů, zisk nových vlastníků byl ovšem zhruba 12 milionů. Celý ten řetěz všech těch přechodů vlastnictví potom prvním neplatném přechodu vlastnictví je také neplatný. Ti lidé se to snaží nějak zamaskovat dalšími a dalšími převody, ale to nemá vůbec naději na úspěch. Právě kupující těchto pozemků by se měli cítit poškozeni, ale naše zjištění je podle všeho nezajímá. Většina z nich tvrdí, že o nevypořádané restituci nic neví, prakticky nikdo z nich se s námi vůbec nechtěl bavit.
Pokud bude vydáno vlastnictví oficiálním majitelům, tak veškerou škodu bude platit obec Hajany. To je minimálně oněch 8 milionů, za které prodala obec, a potom další škoda, která vznikla dalším kupujícím. To už by se dnes vyšplhalo na nějakých 20 milionů …
V Semilech to jde i bez korupce
Veřejná správa ale může vypadat i jinak. Stačí se zajet podívat do Semil, malého města v podhůří Krkonoš. Lidé tady zvolili sdružení, které slíbilo konec neprůhledného hospodaření. Starostovi Janu Farskému je teprve 31. Cílem semilské radnice je vytěsnit korupční rizika. A cesta je v tom, že je vše naprosto otevřená, transparentní soutěž a firmy i občané to můžou kontrolovat. A skutečně se firmy a veřejnost účastní. Protože jak zadání veřejné zakázky, tak hodnotící tabulky, tak podpisy hodnotící komise, tak jejich dodatky jsou na internetu.
Přestože si v Semilech každý může přečíst, kdo co pro město dělá a kolik za to dostane, firmy se toho nebojí a soutěžících přibývá. A zatímco ministerstva z veřejných tendrů zájemce vylučují, tady je to naopak. Úředníci v Semilech se snaží v zadání tendru maximálně přesně popsat, co po firmách chtějí. Pak totiž může rozhodovat jen to, kdo bude levnější. Cena prací samozřejmě vzrůst může, ale zůstává pod kontrolou.
Když nás starosta Farský provází městem, ukazuje třeba hřiště, o jehož výstavbu se také soutěžilo. Město stanovilo cenový strop a vítěznou nabídku vybraly, překvapivě, děti. Úsměv ale tuhne na rtech, když přijde řeč na to, co se stalo, když semilská radnice odmítla s tendry manipulovat: „Ten moment jsem zažil. Zažil jsem ho relativně brzo po vstupu do funkce v roce 2006, kdy jsem se sešel s mocnými a žádal jsem je o podporu pro město, o dotace na projekty. Těch projektů bylo asi za 40 milionů korun a překvapivá pro mě byla odpověď, že v tom nevidí problém. Dodali, že to je ale za určitých podmínek. Ty určité podmínky byly jasně dané – že to bude stavět konkrétní stavební firma. A to byl moment, kdy jsem se ocitl asi měsíc a půl po volbách, kdy jsem věděl, že ve chvíli, kdy to odmítnu, tak budu za neschopného starostu vydáván během krátké doby, protože nedokážu sehnat pro město peníze. Když je vezmu, tak zároveň uvnitř shořím…,“ popisuje nelehkou situaci starosta.
Jan Farský odmítá upřesnit, jestli mluví o dotacích od kraje, nebo státu. Starostovo sdružení Volba pro Semily se nicméně tehdy rozhodlo na nelegální, ale v Česku běžný systém zvýhodňování konkrétních firem, nepřistoupit. O rok a půl později začaly z kraje a státu dotace chodit. Pomalu, ale už bez podmínek. „A já jsem věděl najednou, že to jde. Že to, co mi půl roku tvrdily všechny firmy, že bez toho, abych někomu poslal 10 % ze zakázky, nedostaneme nikdy peníze. To, co mi tvrdili všichni, i politici, se kterými jsem se setkal, že bez toho, aniž bych respektoval tenhle systém, nedostaneme žádné peníze. Tak já jsem najednou v tom červnu viděl, že oni mi lhali,“ popisuje starosta.
Farský dodává, že díky soutěžím se daří ušetřit 20-25 %, a to přičítá férové soutěži. Neboli pokud je vztah dodavatele a investora vyrovnaný, tak je možno velice tvrdě jednat ohledně více prací či problematiky záručních lhůt. A tím se šetří další peníze, protože se stane i to, že zakázka vyjde levněji, než za kolik je vysoutěžená.
I přes zlomené nohy do sněmovny
Letos na jaře se Farský přihlásil na poslední místo kandidátky TOP 09 a Starostů do Sněmovny. V té době měl už po pádu na lyžích zlomené obě nohy, a tak se neúčastnil žádné kampaně. Voličům to nevadilo.
Jan Farský tak přichází do instituce, která měla s otevřeností zásadní problémy. Například když poslanci přestavěli historický dům přímo pod Pražským hradem na menší poslanecké byty, nechtěli nejprve novinářům ukázat, jak dům za 250 milionů vypadá. A pak zase dlouho odmítali říct, kteří poslanci tam budou bydlet. Ale časy se snad pomalu mění a také sněmovna už informace poskytuje mnohem pružněji. Bude zajímavé sledovat, jak Farský a další nováčci uspějí se svými ideály ve vysoké politice. Teď už budou stát proti zájmům byznysu, ve kterém se netočí pár milionů, ale o desítky miliard.
„U nás, v Semilech, stačilo to, že jsme se rozhodli, že to budeme dělat otevřeně, transparentně a že nikdo nebude moct krást. A ono to funguje,“ uzavírá poslanec Jan Farský.
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/242/24128.jpg
- Hajany u Brna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1884/188363.jpg
- Starosta Kokrhánek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1884/188366.jpg
- Starosta Jan Farský autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1302/130157.jpg
- Semilský starosta Jan Farský se dostal do Sněmovny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1884/188372.jpg