Brno - Aktivistovi a kandidátovi na ombudsmana Johnu Bokovi se nepodařilo zvrátit červencovou bezvýslednou volbu nového veřejného ochránce práv. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost, v níž protestoval hlavně proti kandidatuře Ivy Brožové. ÚS označil Bokův návrh za částečně zjevně neopodstatněný a částečně podaný zjevně neoprávněnou osobou.
Ústavní soud odmítl Bokovu stížnost na volbu ombudsmana
Předsedkyně Nejvyššího soudu jakožto soudkyně podle některých právníků na ombudsmana kandidovat nemohla. Podle Boka to zneplatnilo celou volbu, v níž se nakonec zákonodárcům stejně nepodařilo vybrat nástupce zemřelého Otakara Motejla. Podle ústavních soudců ale Bokova práva na přístup k voleným funkcím porušena nebyla.
„Postupu Senátu a Poslanecké sněmovny v nynější věci nelze podle usnesení Ústavního soudu vytknout porušení rovných podmínek pro přístup občanů k voleným funkcím. Pouhá možnost toho, že jeden z více kandidátů, zařazených na kandidátní listině, by snad po svém zvolení nemohl z jakéhokoli důvodu funkci vykonávat, neznamená žádnou diskriminaci nebo nerovnost ostatních kandidátů ucházejících se o funkci,“ uvedla mluvčí ÚS Jana Pelcová.
Poslanci se k dalšímu kolu volby ombudsmana sejdou 7. září na mimořádné schůzi. Nového veřejného ochránce práv bude sněmovna vybírat ze čtyř kandidátů. Senát navrhuje bývalého ústavního soudce Pavla Varvařovského a předsedu pražské židovské obce Františka Bányaie. Prezident Václav Klaus vybral bývalého jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS) a znovu také Boka.
Bok soudu navrhoval, aby vrátil celou situaci do původního stavu před první volbou, která by se tak opakovala, ovšem bez Brožové. Na ombudsmana v červenci kromě Boka a Brožové kandidovaly také bývalá Motejlova zástupkyně Anna Šabatová a exposlankyně ODS Eva Dundáčková. Do druhého kola v Poslanecké sněmovně postoupily Dundáčková se Šabatovou, žádná však nezískala dostatek hlasů ke zvolení.
Bok zpochybňoval volitelnost Brožové už před hlasováním v Poslanecké sněmovně, podobně jako někteří politici. Brožová argumentovala tím, že pokud by byla zvolena, okamžitě rezignuje a současně ji ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce soudce. Kandidaturu Brožové označil za bezproblémovou i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Brožová nakonec neuspěla, získala jen šest hlasů poslanců. Tím, zda mohla být Brožová jako soudkyně navrhována a volena do funkce ombudsmana, se Ústavní soud vůbec nezabýval.
Předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová