Praha - Zatímco vyspělé země dávají na vzdělání průměrně 6,2 procenta svého HDP, Česká republika dává jen 4,6 procenta. Vyplývá to ze srovnávací zprávy Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Z pohledu výdajů na jednoho žáka a studenta je Česká republika téměř na konci tabulky. Statistiky však pracují s daty z roku 2007.
Česko dává na vzdělání o čtvrtinu méně než vyspělé země
„Země OECD vydají v průměru 13,3 procenta svých veřejných výdajů na vzdělávání, země Evropské unie 12,1 procenta a Česká republika 9,9 procenta,“ sdělila novinářům Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání, který ročenku se statistikami vydal. V Česku přitom mezi lety 2000 a 2007 výdaje na žáky základních a středních škol vzrostly o 52 procent, výdaje na vysokoškoláka pak o 30 procent.
„Výdaje na vzdělávání ale rostou v jiných zemích rychleji,“ upozornila dále Kleňhová. S tím souvisí také platy učitelů, které jsou v České republice zhruba poloviční oproti jejich zahraničním kolegům. Například středoškolský učitel ze zemí OECD s patnáctiletou praxí si za rok vydělá v přepočtu na paritu kupní síly přes 45 tisíc dolarů (asi 888 tisíc korun), kdežto český kantor si přijde jen na 23 540 dolarů (456 tisíc).
Učitelé v Česku vydělají méně, v práci však také tráví méně času
Do srovnání bylo zařazeno 32 zemí, méně než čeští učitelé si vydělají jen jejich kolegové v Polsku (16 tisíc dolarů), Maďarsku (15 tisíc dolarů) a v Estonsku (12 700 dolarů). Naopak jednoznačně nejvíce si vydělali lucemburští učitelé, kde jejich plat v této skupině dosahoval po přepočtech téměř 99 tisíc dolarů.
Čeští pedagogové však tráví v práci mnohem méně času. Například středoškolský učitel v USA stráví ročně výukou 1 051 hodin, kantor ze zemí OECD průměrně 661 hodin a Čech jen 608 hodin. Výjimku v Česku tvoří pouze učitelky na prvním stupni základních škol, kterým výuka ročně zabere 849 hodin, průměr je přitom 786 hodin.