Praha – Vládní koalice má sice ve sněmovně pohodlnou většinu 118 hlasů, i tak ji ale může opozice zkomplikovat plány. Poslanecké kluby ČSSD a KSČM jsou totiž připravené zablokovat rychlejší projednání vládního úsporného balíčku. Jeho schválení by se tak zřejmě do konce roku nestihlo. Balíček počítá s částečným zrušením porodného, se změnami ve vyplácení rodičovského příspěvku nebo se snížením příspěvku na péči. Vláda zákon navrhla tak, aby mohl být schválen už v prvním čtení. Jenomže dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců může vyslovit veto a zákon pak musí projít třemi čteními ve sněmovně.
Opozice ve sněmovně pozdrží úsporný balíček, letos se možná nestihne
Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka vysvětluje veto tím, že jsou úsporné návrhy krajně necitlivé a nespravedlivé. Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik doplnil, že soubor tolika novel zasluhuje řádné projednání. „Demokracie je především diskuze, nikoliv to, že opozice bezhlavě podporuje vše, co koalice navrhuje,“ podotkl Kováčik. I přes případné veto má ale koalice šanci, že změny stihne prosadit i přes tři čtení ve sněmovně. Musela by ale zkrátit lhůty na projednání ve výborech a zřejmě bude muset svolat jednu nebo dvě mimořádné schůze poslanců.
Úsporný balíček počítá např. s omezením nároku na porodné, nově by ho ženy dostávaly pouze za první narozené dítě a jen tehdy, pokud příjem celé rodiny nepřesáhne 2,4násobek životního minima. Změny mají nastat i u rodičovského příspěvku, který bude limitován částkou 216 tisíc korun. Tato suma se pak rozdělí počtem měsíců, po které bude chtít rodič zůstat doma. Limity rodičovské zůstanou stejné jako v současnosti, nejkratší bude dva roky, nejdelší čtyři roky.
Novela také ruší sociální příplatek s tím, že lidé, kteří peníze z něj nutně potřebují, budou mít nárok na pomoc v hmotné nouzi. Vláda tak chce ušetřit na administrativních nákladech. Kromě toho by měl být snížen také příspěvek na péči v prvním stupni z 2 000 na 800 korun.
Balíček dále počítá s novými pravidly pro poskytování nemocenské. Ta by se měla vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy, v současnoti je tato lhůta o osm dní kratší. Novela také upravuje výši nemocenské: v minulosti činila do 30. dne pracovní neschopnosti 60 procent denního vyměřovacího základu, od 31. až do 60. dne stoupla na 66 procent a poté 72 procent. Pro rok 2010 byla dočasně snížena na 60 procent vyměřovacího základu pro celé období.
Vydáno pod