Senátoři to neradi slyší, ale příliš oblíbení u lidí nejsou

Praha - Už poosmé tu máme senátní volby. A přesto, že Senát jako druhá komora Parlamentu funguje už 14 let, v očích veřejnosti vždy hrála druhé housle. Fakt, že v České republice má Parlament dvě komory, stanovila ústava z roku 1993. Nicméně Senát jako takový vznikl až v roce 1996. Tři roky tedy systém fungoval bez něj a mnozí se ptali, zda desetimilionová země vůbec potřebuje dvě komory. Avšak obraz horní komory se za tu dobu přece jen trochu změnil. Nejen politici a novináři dnes připouštějí, že Senát si za roky existence dokázal vydobýt svoji pozici, a to především kontrolní.

Podle posledního průzkumu agentury STEM po květnových volbách do Poslanecké sněmovny dokonce důvěra lidí v Senát roste. V únoru 2010 důvěřovalo horní komoře 24 procent dotázaných a v průzkumu zveřejněném 1. října dokonce 28 procent. Krátce po naplnění Senátu, v roce 1996, agentury zaznamenaly mimořádně nízkou důvěru v tuto instituci. Ještě v roce 2000 mu podle tehdejšího průzkumu STEM věřilo jen 18 procent lidí.

Senát má podle šéfredaktora Respektu Erika Taberyho velkou úspěšnost v nalézání chyb v zákonech. „Jestli se nepletu, tak ta statistika byla spočítána mezi 30 a 40 procenty. Když se měří úspěšnost Senátu v jiných zemích, tak tohle je celkem nadstandardní číslo,“ dodává Tabery. A není to jen známý zákon o tom, že za sníh na chodnících nezodpovídá majitel domu, ale obec. Senátoři se v minulosti dokázali postavit i třeba proti nákupu nadzvukových letadel Grippen. A navíc senátoři také mnohdy řeší to, na co poslancům už nezbývá čas.

Senát se také v minulosti již několikrát stal odrazovým můstkem pro nové a neokoukané politiky nebo i známé osobnosti. Sám Mirek Topolánek, bývalý předseda ODS, se do vysoké politiky dostal přes Senát. Nebo Tomáš Julínek, výrazná osobnost zdravotnické reformy občanských demokratů, také šel na ministerstvo přes horní parlamentní komoru. Nicméně o senátorská křesla se občas ucházejí či dříve ucházeli i zasloužilí politici (Josef Zieleniec, Petr Pithart, Pavel Rychetský, Richard Falbr nebo Jiří Dienstbier) nebo jiné osobnosti veřejného života (herec Tomáš Töpfer, Jaromír Štětina). V horní komoře také občas zasedají starostové či primátoři (Jaroslav Kubera). Pravda ale je, že ne všichni se dokázali nakonec ve špičkové politice udržet, jako příklad lze uvést Vladimíra Železného či Václava Fischera.

A jaké osobnosti se do Senátu tlačí dnes?

Na severní Moravě v Bruntále usiluje o hlasy moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD). V Ústí nad Orlicí se zase snaží uspět bývalý odborový předák Jaromír Dušek (SPOZ). V obvodu Brno-venkov chce obhájit svůj post Tomáš Julínek (ODS) a v Liberci chce opět usednout do Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Za Brno-město míří do Senátu bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL). V Hodoníně zase lidé najdou na kandidátce bývalého ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD) a v Jihlavě se do politiky vrací bývalý ministr školství Eduard Zeman (SPOZ). Bývalý eurokomisař Vladimír Špidla kandiduje za Český Krumlov a Petr Hannig ze Suverenity si zase vybral Mělník.

Přímo dámský souboj osobností se odehraje v Kutné Hoře. Hned čtyři bývalé poslankyně se pokusí vrátit do vysoké politiky prostřednictvím horní komory – Lucie Talmanová (ODS), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Jana Volfová (Suverenita) a Olga Zubová (Demokratická strana zelených).

I ve třech pražských obvodech naleznete výrazné osobnosti. Kromě Jany Bobošíkové ze Suverenity v Praze 10 svůj post obhajuje senátor Jaromír Štětina. V Praze 6 se proti sobě postaví Petr Bratský (ODS), Marián Hošek (KDU-ČSL), diplomat Jan Kohout (ČSSD) a Bedřich Moldan (TOP09). V Praze 11 zase najdeme na kandidátce bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece.

Vydáno pod