Praha - Vláda dnes podpořila novelu zákona o ovzduší, která má snížit prašnost v centrech obcí. Městům umožní vymezit nízkoemisní zóny a omezovat některé zdroje znečištění. Aby byl přijat co nejrychleji, koalice návrh do sněmovny poslala jako poslaneckou iniciativu. Premiér Petr Nečas chce, aby novela začala platit co nejrychleji. „Problém je velmi aktuální, inverzní období už se projevuje na kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji,“ uvedl už v úterý Nečas s tím, že věří, že návrh přijme i opozice.
Vláda podpořila novelu o zlepšení ovzduší na Ostravsku
Podle návrhu mají radnice získat právo vymezit ve městech a obcích zóny, do nichž nebudou moct vjíždět starší automobily, které nesplňují určité emisní limity. Majitelé vozidel, na něž se zákaz vztahovat nebude, si budou muset koupit a vylepit emisní plakety. Takzvaná nízkoemisní zóna by měla vzniknout podle novely rok potom, co radnice nařízení vydá. Úřad stanoví emisní kategorie vozů, která budou moci do zóny jezdit. Nízkoemisní zónu budou moci obce vyhlásit pouze tam, kde jsou překračovány imisní limity a současně existuje objízdná trasa bez omezení po komunikaci stejné nebo vyšší třídy.
Při vyhlášení smogové situace by podle předlohy mohli řidiči jezdit zadarmo po zpoplatněných úsecích dálnic, které tvoří obchvaty měst. Zóny by mohly být také v lázeňských městech a ve zvláště chráněných územích. Nízkoemisní zóny fungují v řadě evropských měst, například v Londýně, ve Stockholmu či některých městech v Německu.
TK po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Úřady práce budou mít jednu centrálu
Vláda také podpořila poslanecký návrh na vznik centrálního Úřadu práce, který má zefektivnit a zjednodušit fungování úřadů práce a v příštím roce ušetřit 175 milionů korun. V současné době prý fungují úřady práce nepružně, každý úřad je samostatnou účetní jednotkou a provádí sám například i personální politiku. „To se změní vznikem specializovaného Úřadu práce a posílením pravomocí krajských úřadů práce,“ popsal záměr autor návrhu Martin Vacek.
Díky změně se část agendy úřadů práce přesune na jeden centrální a ředitelé jednotlivých poboček tak budou více času na vlastní poslání úřadu. „Tito ředitelé nebudou zabíjet čas evidencí majetku, dílčí personalistikou nebo účetnictvím. To vše zajistí servis vytvořený centrálou. Jde o změnu manažerského řízení úřadu práce,“ uvedl Vacek.
Náklady na provoz stávajících 77 úřadů práce činí podle předkladatele návrhu zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Úspora v příštím roce bude činit 175 milionů korun, většina z ní bude spočívat v nižších výdajích na nákup energií řešených centrálním nákupem.
Smog