Žaloby odstartovala pět let stará reportáž ČT, ve které televize odvysílala videozáznam schůzky z roku 2004 mezi Klimovičovou a zástupcem farmaceutické firmy Pfizer Alešem Prokopenkem. Klimovičová podle reportáže Prokopenka žádala, aby investoval peníze do inzerce v Tempus Medicorum. Naznačila mu prý, že za investované tři miliony by se firma mohla setkat s Rathem, který se tehdy jako šéf ČLK účastnil vyjednávání o takzvané úhradové vyhlášce. V ní ministerstvo zdravotnictví stanovuje, jaké léky budou hrazeny z pojištění.
Záznam schůzky natočený skrytou kamerou odvysílala ČT v listopadu 2005, tedy v době, kdy byl Rath novým sociálnědemokratickým ministrem zdravotnictví a Klimovičová jeho poradkyní. Klimovičová po zveřejnění nahrávky rezignovala a ODS vyzvala Ratha, aby se kvůli aféře vzdal funkce ministra.
Klimovičová pak čelila obvinění, že za zprostředkování schůzky s Rathem žádala od pracovníka firmy tři miliony korun. Soudy ji ale opakovaně osvobodily. Svou vinu odmítala od počátku. Na základě televizních reportáží se pak kauze věnoval i deník Mladá fronta Dnes (MfD) vydavatelství Mafra. List psal mimo jiné o tom, že Ratha vyšetřuje protikorupční policie kvůli částce 13,7 milionu korun, která zmizela z ČLK. Klimovičová je přesvědčena, že proti ní MfD vedla kampaň plnou nepravdivých tvrzení a že deník věnoval mnohem víc pozornosti jejímu obvinění než tomu, že byla následně viny zproštěna.
