Letní čas nemá jen stoupence, ale i řadu odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Rakouští odborníci zjistili, že po této změně stoupne počet nehod i sebevražd. Čeští psychiatři ale tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních hodin trvá jen několik dní, uvádějí.
Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který koncem loňského léta zemřel. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Za pravdu odpůrcům dávají dnes i energetici. Tvrdí, že střídání letního a zimního času se v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
Důvody ke změně času už nejsou, úspory to nepřináší
Dříve se někteří odborníci přikláněli k tomu, že zavedení letního času představuje úspory až několika desetin procenta roční spotřeby. „Při podzimním přechodu zpět na zimní čas nelze seriózně vypozorovat žádný vliv změny času,“ uvádí mluvčí ČEZu a mluvčí Pražské energetiky k tomu dodává, že lidé vstávají dnes i mnohem později, než tomu bývalo před dvaceti lety.
Větší vliv na spotřebu elektřiny než změna času mají zřejmě klimatické podmínky. Chladné počasí zvyšuje spotřebu elektřiny mnohem více než tma. „Změna času je tedy spíš větším rizikem například pro počítačovou řídicí techniku, kterou je třeba důkladně na změnu času připravit, aby nedošlo k výpadkům důležitých zařízení, dálkově řízených rozvoden apod.,“ poznamenal mluvčí Pražské energetiky.
Na českém území byl letní čas zaveden poprvé v roce 1915, ale mezi světovými válkami se od změn upustilo. Protektorát na letní čas opět v roce 1940 přistoupil, ale československá vláda ho v roce 1949 opět zrušila. Po 30 letech byl zaveden znovu a až do roku 1995 trval šest měsíců. Od roku 1996 Češi rovnají své chronometry podle zvyklostí Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
