Vyjmuté ostatky budou převezeny do antropologického depozitáře Národního muzea, kde se uskuteční první výzkum. Badatelé doufají, že najdou třeba zbytky renesančního ošacení, jehož část už je v Dánsku, a podaří se jim ho rekonstruovat. „Výzkum by nám měl napovědět nejen to, jak Tycho Brahe zemřel, ale také, jak žil,“ uvedl Jens Vellev z dánské univerzity v Aarhusu. Zatím se přesně neví, v jakém stavu ostatky budou. Naposledy k nim měli vědci přístup v roce 1901, kdy se hrobka poprvé otevírala.
Šéf archeologické části projektu Zdeněk Dragoun:
„Rakev je ve fantastickém stavu… Jsme dostatečně vysoko nad úrovní Vltavy, takže my třeba víme, že ani povodeň v roce 2002 sem nedosáhla.“
Novinář Jan Rybář hostem Událostí, komentářů
Novinář Jan Rybář hostem Událostí, komentářů
15.11.2010 Uk
Reportáž Olgy Málkové a Petra Viziny
Vyzdvižení náhrobní desky - bez komentáře
Forenzní odborník Daniel Vaněk ve Studiu ČT24
„Vidíme zachovalou malou cínovou schránku s ostatky astronoma a částečně rozpadlou dřevěnou rakev s ostatky jeho manželky,“ popsal novinářům archeolog Jaroslav Podliska záběry minikamery, s jejíž pomocí vědci nejdříve zmapovali prostor hrobky. Sonda tam ukázala také úlomky kostí a čelist, které podle Jense Velleva téměř jistě nepatří Brahově ženě.
V hrobce se také našla část dřevěného koštěte, které tam pravděpodobně zůstalo při úklidu po posledním otevření hrobky v roce 1901. Při zdvižení náhrobní desky musel vědecký tým nalézt postupy, jak se dostat do hrobky o rozměrech 9,3 krát 1,78 krát 1,58 metru, aniž ji poškodí. Z archeologického hlediska má být významný i způsob uchování ostatků v cínové schránce a podoba hrobky.
Dánský vědec Jens Vellev:
„Budeme analyzovat jeho vousy a kosti a potom budeme moci rozhodnout, zda užil příliš mnoho rtuti. I když ale potvrdíme, že ho rtuť zabila, pořád bude nemožné určit, jestli byl Tycho Brahe zavražděn. Osobně si myslím, že si rtuť vzal proti bolesti. Nejspíš si vzal moc a kvůli tomu zemřel.“
V učebnicích se píše, že Brahe zemřel v souvislosti s ledvinovými kameny. Podle některých indicií ale mohl být Brahe otráven, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV. „Asi před deseti lety byly dělány analýzy jeho vousů jak v Dánsku, tak ve Švédsku a zjistilo se poměrně vysoké množství rtuti. A už tehdy se říkalo, že by se měly udělat podrobnější analýzy,“ uvedl Vellev.
Rozsáhlého průzkumu se zúčastní kromě archeologů i řada dalších odborníků, třeba atomový fyzik nebo antropologové. Odebrané vzorky se budou zkoumat pravděpodobně do čtvrtka, v pátek se pak cínová rakev se slavným Dánem vrátí na své místo do Týnského chrámu na Staroměstské náměstí. V kostele se při té příležitosti bude sloužit mše.
Legendami opředený Tycho Brahe
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe je jednou z postav rudolfinské Prahy, kam přišel na císařovo pozvání v roce 1599. Tycho Brahe proslul nejen přesností svých astronomických měření, ale také svým falešným nosem ze slitiny zlata a stříbra, kterým maskoval dávné zranění ze šermířského souboje. Opředená legendami dodnes zůstává astronomova smrt v roce 1601. Podle jedné ze zkazek ho do hrobu přivedla etiketa, která mu údajně zabránila odejít si v císařově přítomnosti ulevit a Brahemu praskl močový měchýř. Jinou variantou stejné pověsti je pak pozorování zatmění slunce, od kterého se astronom nechtěl nechat sebenaléhavějším puzením vyrušit. Další povídačky zas přičítají astrologův konec bujaré pitce u Petra Voka z Rožmberka. Vědci si ale lámou hlavu nad serioznějšími hypotézami. Podle jedné se Brahe mohl sám otrávit při svých alchymistických pokusech, jiná hovoří o tom, že Tycha Braha nechal otrávit mstivý dánský vladař za dávné pletky s královskou matkou.
