Praha – Na dvě stovky veteránů pomocných technických praporů se sešlo na ministerstvu obrany. Vzpomínali mimo jiné i na dobu před 60 lety, kdy prapory vznikaly a komunistický režim do nich posílal nepohodlné lidi. Narukovali k armádě, ale místo přislíbených postů se dozvěděli, že jsou politicky nespolehliví a čeká je převýchova těžkou manuální prací. Celkem prošlo tábory nucených prací 60 tisíc lidí, dnes jich žije jen desetina.
Veteráni PTP vzpomínali na těžkou „vojenskou“ službu
Jan Lacina měl původně sloužit u letectva, svou první službu ale vykonal v dole Pokrok na Ostravsku. Strávil tam nakonec 3 a půl roku. „Když někdo říká, jak má náročnou a těžkou práci, tak se tomu jen usmívám. Takoví lidé by si měli sami zkusit manuální a hlavně nebezpečnou práci,“ vzpomíná na léta dřiny Lacina. U PTP skončili třeba i vyhození vysokoškoláci, živnostníci, kněží i ti, kteří si prostě jen nedávali pozor na pusu. Za čtyři roky tábory prošlo asi 60 tisíc mužů, přes 400 jich zemřelo.
O odškodnění mohli bývalí členové PTP zažádat poprvé až po roce 1989. Další možnost se jim otevřela v letech 2001-2003. Tehdy dostali za každý měsíc v táborech 625 korun. Většina z pétépáků si ale na výši odškodnění nestěžuje. Ti, kteří v táboře strávili víc než rok, pak dostali v roce 2006 ještě 2500 za každý měsíc nucených prací. „Je dobré, že se nám podařilo dosáhnout toho, aby lidé, kteří nedosáhli 12 měsíců potřebných k odškodnění vzhledem k úrazu, toto odškodnění přece jen dostali,“ upozornil předseda Svazu PTP ČR Vladimír Lopaťuk. Odškodnění se nakonec dočkaly i vdovy po bývalých PTP. K důchodu získaly až 1250 korun měsíčně.
Reportáž Barbory Jelínkové (zdroj: ČT24)