Šojdrová: Transformace KDU-ČSL je nezbytná

Žďár nad Sázavou – Za propadem KDU-ČSL v květnových volbách do Poslanecké sněmovny stojí špatně vedená volební kampaň, nedostatečně prezentovaný volební program, nedůvěryhodnost tehdejšího lídra KDU-ČSL Cyrila Svobody i přechod některých lidovců do štábu TOP 09. Lidovci se podle ní musí transformovat, aby se ve volebním roce 2014 mohli do Poslanecké sněmovny vůbec vrátit. Strana podle ní prochází krizí možná hlubší než před dvaceti lety, kdy vnitrostranický rozkol ukončila volba Josefa Luxe do čela lidovců.

„Naše strana nevzkvétá,“ parafrázovala Šojdrová v projevu na volebním sjezdu ve Žďáru nad Sázavou někdejší slova exprezidenta Václava Havla. „Stojíme před nutnou transformací strany. Jsem přesvědčena, že křesťanskodemokratická politika je životaschopná a že o tom dokážeme přesvědčit i zbytek společnosti,“ uvedla dále a dodala, že alespoň částečnou nadějí pro stranu je úspěch v podzimních komunálních a senátních volbách.

Upozornila na to, že stranu v uplynulém volebním období opustila řada členů i voličů – těch prý bylo 61 000. „Nedokázali jsme zvrátit propad u voličů v Čechách a ve velkých městech, z KDU-ČSL za rok odešel viditelný počet členů do TOP 09,“ konstatovala Šojdrová a odsoudila přechod 5 poslanců a 3 senátorů do řad TOP 09. „Výměna programu za jiný je nepřijatelná. V takovém případě je čestnější vzdát se mandátu,“ poznamenala na adresu lidovců kolem Miroslava Kalouska, kteří novou stranu založili.

Projev Michaely Šojdrové na sjezdu KDU-ČSL (zdroj: ČT24)

Michaela Šojdrová:

„Od května 2009 do května 2010 byla Poslanecká sněmovna místem, kde se odehrávala permanentní volební kampaň. Všechny politické strany včetně KDU-ČSL se právě zde pokoušeli prosazovat priority svých volebních programů. V této době se nám to neposlouchá dobře, protože dolní komora Parlamentu je hlavním hřištěm, kde se odehrávají nejdůležitější střety, a my tam nejsme. Proto je pro KDU-ČSL prohra ve volbách do Poslanecké sněmovny tak zásadní.“

Viníci prohry? Kampaň, program, Svoboda

Hlavní vinu na prohře má podle Šojdrové špatně vedená volební kampaň, k jejíž změně nedošlo ani s listopadovým odložením termínu voleb. „My jsme za to zaplatili jak finančně, tak špatným výsledkem voleb. Revizní komise zkonstatovala, že kampaň byla neefektivně finančně řízena.“ Neúspěšná byla i volba témat; podle interní analýzy patřila mezi nejslabší téma ekonomická situace, jež přitom v souvislosti s řeckou krizí volby rozhodla.

Kritikou nešetřila ani na stranu svého předchůdce Cyrila Svobody. „Různost názorů mezi mnou a Cyrilem Svobodou existovala.“ Upozornila například na to, že odmítal zvát na jednání špiček strany letité matadory Petra Pitharta a Jana Kasala. Poděkovala mu nicméně za to, že se snažil udělat vše, „co bylo možné, v jeho silách a jeho schopnostech“.

Pět zájemců o šéfa lidovců. Čunek s díky odmítl

Do volebního souboje jde Šojdrová s krajským tajemníkem KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem. Nové vedení musí podle ní být nové a mladé, sama nabízí zkušenosti. O funkci předsedy KDU-ČSL se bude ucházet i bývalý poslanec Ludvík Hovorka. Nominován byl i bývalý šéf KDU-ČSL a senátor Jiří Čunek, s úsměvem nicméně odmítl. „Nepřijímám a prosím, netleskejte mi za toto rozhodnutí,“ uvedl politik, který čelil v době koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a SZ obvinění z korupce.

O nejvyšší stranickou funkci se tak bude dnes odpoledne ucházet celkem pět kandidátů. Kuloáry dávají nejvíc šancí krajskému tajemníkovi KDU-ČSL z Pardubicka Pavlovi Bělobrádkovi, který zřejmě svede souboj o funkci se současnou úřadující předsedkyní Michaelou Šojdrovou. Zájem o vedení strany mají i dlouholetý člen KDU-ČSL z Prahy Jaroslav Orel a Jiřina Šťouračová z pořadatelské organizace ve Žďáru nad Sázavou.