Praha – Ministr školství Josef Dobeš (VV) musí spolknout hořkou pilulku, ze srovnání OECD totiž vyplývá, že se znalosti 15letých žáků v Česku v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech srovnávaných zemí. Ukázaly to zveřejněné výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA (Programme for International Student Assessment), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa. Průzkum se zaměřuje především na to, jak jsou žáci schopni nabyté vědomosti využívat v různých situacích běžného života.
Znalosti českých žáků se zhoršují, ukázal průzkum OECD
Ze srovnání vyplývá, že jsou čtenářské dovednosti českých žáků podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou pak průměrní. Podle ministra Dobeše je propad znalostí českých žáků způsoben hlavně chybějící dlouhodobou koncepcí českého školství, která by přežila střídání ministrů. Problémem je prý ale i nízké ohodnocení učitelů a nezájem rodičů o vzdělávání jejich potomků. Varovné je podle odborníků i to, jak se rozevírají nůžky mezi kvalitou jednotlivých škol. Výrazné zhoršení znalostí se navíc projevilo zejména u chlapců.
Největší problémy mají české děti s kritickým posouzením textu. „V rozmezí devíti let (2000-2009) se v České republice rapidně zmenšil počet žáků, kteří uvedli, že čtou denně nějakou dobu pro radost,“ uvádí zpráva. Podle učitelů mají totiž knížky velkou konkurenci v internetu a televizi. To ostatně podporuje i sám ministr: „Moje děti nečtou. Jedno moje dítě je u počítače a druhé dítě je sice vědec, ale vědec, které nečte knihy,“ podotkl Josef Dobeš. Za špatné výsledky českých žáků podle průzkumu může i to, že se od roku 2000 výrazně zhoršila kázeň v hodinách českého jazyka. V průzkumu uvedlo hned 35 % žáků, že neposlouchá to, co říká učitel.
GALERIE
videogallery_34549
Co se týká matematických a přírodovědných dovedností, dopadly české děti průměrně. V matematice se však od roku 2003 zhoršily nejvíce ze všech zemí. V přírodních vědách byl propad českých žáků od roku 2006 druhý největší.
Nejlepšími výsledky se můžou chlubit Korea, Finsko a Japonsko. U nás se do měření zapojilo 7 500 patnáctiletých žáků z 290 základních a středních škol, učilišť a gymnázií, měření se uskutečnilo v loňském roce.
Z doprovodných dotazníků dále vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec.
Zlepšení by podle ministra mělo přinést zavedení srovnávacích testů pro žáky v 5. a 9. třídách, školy by měly být v budoucnu financovány nejen podle počtu žáků, ale také podle kvality vzdělávání. Celková síť škol by se měla zeštíhlit. „Musíme měřit kvalitu, musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii, změnit financování těch škol. To je několik věcí, na kterých už pracujeme,“ dodal Dobeš.
Výuka českého jazyka