Praha – Většina učilišť v Česku zavádí jednotné závěrečné zkoušky, které mají podobně jako státní maturity zajistit, aby jejich absolventi získali kvalitní a srovnatelné znalosti. Zkoušky se skládají z ústní, praktické a písemné části. Například budoucí kuchař-číšník musí při zkoušce uvařit, prostřít slavnostní tabuli, okomentovat ji v cizím jazyce a vypracovat odbornou písemnou práci. Na jednotném zadání se podílejí i podniky, aby zkouška odpovídala i požadavkům z praxe. Zavedení jednotných zkoušek bude do roku 2012 stát 100 milionů korun a na rozdíl od státních maturit mají tyto zkoušky podporu i ze strany škol.
Jednotné zkoušky pro učně si ředitelé škol pochvalují
Už v minulém školním roce se k jednotným zkouškám pro učně připojilo 80 procent učilišť. Zkoušky jsou sice nepovinné a kladou na učně vyšší nároky, ředitelé si ale pochvalují, že žáci k této zkoušce přistupují mnohem zodpovědněji.
Zadání zkoušek k jednotlivým oborům si každý ředitel pod svým heslem stáhne v informačním systému projektu, ředitel je pak také zodpovědný za utajení témat. Jednotná zadání pro každý obor vytvářejí odborníci na vzdělávání společně s učiteli a podniky, proto prý požadavky odpovídají potřebám praxe.
Reportáž Ivana Lukáše (zdroj: ČT24)
Nové závěrečné zkoušky jsou náročnější pro učně i samotné školy, zhruba jedna třetina škol prý musela kvůli požadavkům na určitou úroveň absolventů zlepšit své technické vybavení. „Školy samy a dobrovolně k té zkoušce přistupují, aniž by jim to nějaký zákon nařizoval,“ pochvaluje si také Jaromír Krejčí z ministerstva školství. V roce 2014 by tak prý chtěli jednotné zkoušky pro učně uzákonit, odpor škol a veřejnosti jako v případě státních maturit ale neočekávají.
Vydáno pod