Praha - Žádným cizím jazykem se nedomluví 54 procent Čechů, jeden cizí jazyk ovládá 27 procent obyvatel. Ukázal to dnes zveřejněný průzkum Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), který zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Hlavním jazykem je podle očekávání angličtina, na druhém místě je němčina. Zahraniční firmy působící v ČR přitom upozorňují, že je pro ně při zaměstnávání Čechů znalost jazyků klíčová. Upadajícího zájmu o němčinu se obávají hlavně němečtí investoři.
Žádným cizím jazykem se nedomluví více než polovina Čechů
„Schopnost domluvit se jiným než mateřským jazykem se stává jedním z klíčových faktorů životního úspěchu i životního stylu pro celou populaci bez ohledu na vzdělání,“ konstatoval vedoucí průzkumu Petr Matějů. Z odpovědí vyplynulo, že anglicky se „docela dobře“ domluví 27 procent lidí, německy pak 22 procent.
Znalost jazyků je výrazně vyšší u mladých lidí a lidí s vyšším vzděláním. „Respondenti bez maturity se nedomluví žádným jazykem v 72 procentech. Ale žádným jazykem se dobře nedomluví 23 procent Čechů s vysokoškolským vzděláním,“ upozornil Matějů.
Přitom pro dobré pracovní uplatnění je znalost cizích jazyků nezbytná, v ČR jsou žádány hlavně angličtina a němčina. Například ze šetření Česko-německé obchodní a průmyslové komory vyplynulo, že pro 75 procent německých investorů je znalost němčiny velmi důležitým kritériem při náboru zaměstnanců, přičemž němčina je dokonce pro mnohé podniky důležitější než angličtina. Jazyky hrají zásadní roli zejména u manažerských pozic.
Ve škole se nejčastěji učí angličtina, němčina a ruština
„Proto nás o to více znepokojuje, že se stále méně žáků a studentů chce učit německy. To může v budoucnu vést k nedostatku německy mluvícího personálu na trhu práce,“ varoval člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Hannes Lachmann.
Průzkum ISEA dále ukázal, že zásadní roli v učení jazykům hraje škola a také nutnost používat cizí jazyk v povolání. Ve škole volí české děti nejčastěji jako první jazyk angličtinu, druhý němčinu a třetí ruštinu.
„Je načase začít uvažovat o strategiích směřujících k bilingvní výchově (mateřský jazyk plus dva další jazyky),“ myslí si experti. Například ve Skandinávii nebo Nizozemsku, které jsou si s Českou republikou podobné v tom, že jejich jazykům také ostatní národy zpravidla nerozumějí, je běžná alespoň znalost angličtiny. Podle odborníků by situaci v ČR mohlo zlepšit to, kdyby se do televizního vysílání častěji zařazovaly zahraniční filmy a seriály v původním znění s titulky.