Štědrý den plný tradic, včetně polévky v centru Prahy

Praha - Začíná čas vánoční, kdy lidé tráví čas s rodinou a společně dodržují spoustu vánočních zvyků. Pro naše předky byl přitom Štědrý den a večer nejvýznamnějším časem v roce. Do roku 1582 dokonce znamenal konec roku starého a začátek nového, proto byl spojený i s magií. Nový rok tak tehdy začínal právě na oslavu Narození Páně 25. prosince. V současnosti se ale zachoval už jen zlomek z vánočních tradic. K novým zvylostem patří i nalévání polévky na Staroměstském náměstí. Ke sběračce se již tradičně postavil pražský primátor - tentokrát se této role poprvé ujal nový šéf Prahy Bohuslav Svoboda.

Svoboda tak pokračuje ve štědrodenní tradici svých předchůdců. Rybí vývar začal rozlévat v 11:00, připraveno bylo celkem 2 000 porcí. I přes drobný déšť si na Staroměstské náměstí našly cestu stovky lidí, mezi nimi každoroční příchozí z řad Pražanů i zahraniční turisté. Od 21:00 si mohou přijít také poslechnout Rybovu Českou mši vánoční v podání orchestru Státní opery Praha a sólistů Národního divadla. Polévku si lidé přišli ochutnat také na Václavském náměstí, kde ji podává nový starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).

Reportáž Evy Davidové (zdroj: ČT24)

Nový primátor hodnotil svou štědrodenní premiéru pozitivně. Jaký pocit měl z přímého setkání s Pražany? „Je to přeci jenom sváteční čas a většinou je to s gratulací a přáním hezkých Vánoc. Těch porcí je 2000 a předpokládá se, že všechny rozdáme,“ dodal Svoboda, před jehož výdejním pultem stály už od 11:00 dlouhé fronty. Spolu s ním rozléval také první náměstek Karel Březina (ČSSD).

Polévka podávaná na Staroměstském náměstí byla připravena podle tradiční receptury. Základem je silný vývar z rybích hlav, doplněný masem a zeleninou, dále zahuštěný jikrami či mlíčím. v polévce nechybí ani nechybí máslová zásmažka a křupavé krutony.

Popřát šťastné Vánoce přišel ministr dopravy Vít Bárta zaměstnancům Českých drah na pražské hlavní nádraží. Prohlédl si řídicí středisko, kancelář výpravčích a informační centrum. Ocenil hlavně přestavbu nádražní haly. Podle něj by ale rekonstrukci potřebovaly i další prostory stanice. „České dráhy mají 1 200 nádraží. Toto je první, největší, a přesto není dostatečně zrekonstruované. Máme spoustu dalších nádraží, kde jsou na tom čeští občané ještě podstatně hůře než na hlavním nádraží, a s tím musíme něco dělat,“ uvedl Bárta.

Mezi starší tradice patří například tradice vánočního stromku, která dorazila do Čech teprve v 19. století z Německa. Dříve než stromky byly tradicí betlémy, které rozšířili Františkáni. Poprvé se vánoční stromek objevil v roce 1812 v Praze Libni v rodině bohatého měšťana. Kromě slavnostní štědrovečerní večeře, která má v různých zemích různou podobu, mnoha domácnostmi zní vánoční koledy a po večeři si hlavně děti rozbalují dárečky.

Zatímco v Česku, na Slovensku a v některých částech Evropy dostanou děti své dárky již dnes, v řadě dalších zemích najdou děti své dárečky až zítra ráno. Ne všude naděluje ježíšek, v anglosaských zemích nosí dárky Santa Claus.

K Štědrému večeru se pojí také řada dalších tradičních obyčejů, například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, klepání střevícem na kurník, barborky či lití olova. Právě rozkrojení červeného jablka se udrželo v mnohých domácnostech až do dnešních dnů - souvisí s věštěním budoucnosti. Červené jablko je dodnes na vánočním stole symbolikou nejen štěstí, zdraví, ale i erotiky, neboť je červené.

Stejně jako se dnes nemá odcházet od štědrovečerní večeře, aby se za rok opět sešla rodina u jednoho stolu, naši předci si toto zajišťovali tím, že kolem stolu dávali provaz nebo řetěz.

Lidé chodí více do kostela, populární jsou zejména půlnoční mše

V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince (tzv. vigilie). Proto den tradičně končí půlnoční mší, kde se zpívají koledy a kde začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Do kostela tak dnes zamíří nejedna česká rodina. Návštěvu vnímají spíše jako tradici, než že by byli skutečně věřící.

Vánoční bohoslužby v katolických kostelích v Praze se budou konat kromě češtiny i v deseti dalších jazycích. Cizinci si mohou vybrat mše v angličtině, němčině, italštině, španělštině, francouzštině, latině, slovenštině, polštině, vietnamštině a korejštině. Přehled všech cizojazyčných bohoslužeb najdete na webových stránkách České biskupské konference.

Přehled vánočních bohoslužeb lze nalézt na stránkách Arcibiskupství pražského.

Vydáno pod