Rok 2010 - volby, politické pády a voliči, kteří i někdy rozhodovali

Praha – Jestli byl rok 2010 v Česku na něco bohatý, byly to volby, pády známých tváří z politického výsluní a vzestup těch nových. Lidé šli k urnám v květnu, kdy si zvolili nové zástupce ve sněmovně, v říjnu se volilo do třetiny Senátu a také do zastupitelstev obcí. Do prvního dne právě končícího roku nás vedla úřednická vláda statistika Jana Fischera, rok 2010 uzavíráme s vládou „rozpočtové odpovědnosti“ nového šéfa ODS, premiéra Petra Nečase. Koalice ODS a dvou nováčků, TOP 09 a VV, má sice ve sněmovně pohodlnou většinu 118 hlasů, o které se předchozí vlády zdaleka nemohly opřít, před koncem roku ale podezření z korupce na ministerstvu životního prostředí vyvolalo hlasování o nedůvěře. Kabinet ho nakonec ustál.

Řada jednotlivců i politických stran dopadla podstatně hůře. Do parlamentu se nedostali lidovci ani Strana zelených. Kdo by si pomyslel, že už před volbami zmizí z politické scény Mirek Topolánek? A že po volbách ho bude v podstatě následovat jeho největší rival, Jiří Paroubek? Z politického života se museli poroučet i další – bývalý ministr vnitra Ivan Langer, předseda sněmovny Miloslav Vlček, skončil i kontroverzní starosta Prahy 5 Milan Jančík. Rozpuštěna byla krajně pravicová Dělnická strana. A politické komety? Jednoznačně Věci veřejné, které se ze strany působící na komunální úrovni staly vládní stranou se čtyřmi ministry.

Slova o homosexuálech a Židech předznamenaly pád Mirka Topolánka

Začátek roku 2010 byl celkem poklidný.Prezident v novoročním projevu vyjádřil naději, že z voleb vzejde silná vláda. Zelený poslanec Martin Bursík obvinil úřednickou vládu z korupce a podléhání lobbistickým tlakům uhelných společností. V březnu rozčeřil politické vody odborový předák Jaromír Dušek, když mluvil v rozhovoru pro Lidové noviny o spiknutí homosexuálů ve vedení Českých drah a ministerstva dopravy. Pak se o homosexuálech a židovském původu premiéra Fischera rozhovořil v časopise pro gaye i Mirek Topolánek. To byl začátek jeho konce. Za své výroky sklidil kritiku i od svých spolustraníků, a i když se omluvil, za čtyři dny se poroučel z čela jihomoravské kandidátky a později i z postu předsedy strany. Všemi očekávaný souboj o premiérské křeslo Topolánek – Paroubek se tak vůbec nekonal. Topolánka nahradil ve vedení ODS někdejší ministr práce Petr Nečas. Topolánek si alespoň uspořádal svoje rodinné vztahy. Rozvedl se s manželkou Pavlou, se kterou již několik let nežil, a vzal si bývalou místopředsedkyni sněmovny Lucii Talmanovou, s níž má syna.

Voliči kroužkovali, seč mohli

Rok 2010 byl ve znamení občanů-voličů. Už před sněmovními volbami vznikla řada občanských iniciativ, které volaly po změně v politice, například Defenestrace 2010 nebo Vyměňte politiky! Sdružení vyzývala voliče, aby pomocí preferenčních hlasů změnili pořadí stranických kandidátek. Rozruch vyvolalo i video „Přemluv bábu“ režiséra Petra Zelenky, které vyzývalo k volbě především pravicových stran.

A voliči se opravdu činili. Ve sněmovně zůstalo pouze 86 poslanců, kteří v ní pracovali i v minulém volebním období. Poslaneckou lavici musel například opustit po čtrnácti letech Ivan Langer, ač šel do voleb jako jednička v Olomouckém kraji. Rekordmanem se stal živnostník Jan Florian, který za ODS doskákal do sněmovny z 36., posledního místa pražské kandidátky. Spousta lidí totiž kroužkovala odspodu.

Volby zlomily vaz i Topolánkovu rivalovi Jiřímu Paroubkovi

Volby do dolní komory přinesly i další zajímavé zjištění. I když volby vyhrajete, můžete skončit v opozici. To se přesně stalo Jiřímu Paroubkovi, jehož ČSSD sice vyhrála, ale uvažovaná menšinová vláda s podporou komunistů by ve sněmovně většinu nezískala a ostatní strany koalici se sociálními demokraty odmítly. Oproti zvyklostem prezident Václav Klaus pověřil vyjednáváním o sestavení nové vlády Petra Nečase, a nikoliv předsedu vítězné strany. ODS přitom získala jen 53 mandátů a „udělala“ nejhorší výsledek ve své historii. Paroubek proto krátce po volbách rezignoval na funkci předsedy strany. Zůstal jen řadovým poslancem. Tyto volby udělaly na postech předsedů vůbec pořádný průvan – kromě Paroubka se poroučel zelený Ondřej Liška nebo lidovec Cyril Svoboda. Později Lišku zelení na sjezdu zvolili šéfem znovu, lidovce ale nyní vede vcelku neznámý Pavel Bělobrádek.

Na chvíli se v hledáčku médií objevil i bývalý premiér Miloš Zeman. To když se stal předsedou nové Strany práv občanů. Ta se ale do sněmovny neprobojovala, i když svůj cíl, ukousnout některé levicové voliče ČSSD, splnila. Zeman se tak vrátil zpět do své nory na Vysočině.

Volby vynesly do sněmovny dvě „nové“ strany – TOP 09 Karla Schwarzenberga a Věci veřejné Radka Johna, bývalého dlouholetého reportéra TV Nova. TOP 09 vznikla už v roce 2009, kdy se odštěpila část lidovců v čele s Miroslavem Kalouskem. Topka skončila ve volbách třetí a pro sebe získala klíčový resort financí, do jehož čela se znovu vrátil Kalousek, a další čtyři ministerstva. Čtvrtí skončili komunisté a za nimi Věci veřejné. Radek John coby šéf ministerstva vnitra ale zažívá ústup z předních míst žebříčků popularity, kterým před volbami kraloval. Na výsluní se naopak dostávají Vítek a Kačenka - neboli ministr dopravy Bárta, který se snaží zlevnit stavbu dálnic a místo kravat nosí šátky, a jeho manželka Kateřina Klasnová, místopředsedkyně sněmovny s doktorátem z teologie.

Koalice prosadila rozpočet i úsporné zákony

Vláda ODS, TOP 09 a VV, podle Nečase "vláda rozpočtové odpovědnosti", si za cíl dala prosadit reformy, které povedou ke snižování schodku státního rozpočtu a státního dluhu. Dále chce bojovat s korupcí. Rozpočet na příští rok i úsporné zákony, které mají ušetřit Česku příští rok 35 miliard korun, sice sněmovnou prošly, v boji s korupcí ale koalice utrpěla šrám v podobě rezignace ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS).

Říjnové senátní a komunální volby nicméně některé sněmovní trendy nepotvrdily. Uspěly hlavně obě největší strany ČSSD a ODS, TOP 09 se nepodařil útok na pozice nejsilnější pravicové strany a zcela propadly Věci veřejné. Senátní volby vyhrála ČSSD, která si připsala 12 mandátů a má celkově nadpolovičních 41 senátorů – a také předsedu horní komory, někdejšího šéfa odborů Milana Štěcha.

Komunální volby měly – alespoň podle vůle voličů – opět zatočit s vedením některých radnic. Někde se to podařilo, jinde opět vítěz ostrouhal. Nejmarkantnějším příkladem je hlavní město, kde dali lidé nejvíce hlasů TOP 09 a přáli si jako primátora bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu. Pražská ODS ale dala přednost spolupráci s ČSSD, což vedlo nespokojence k obléhání magistrátu. Ničeho ale nedosáhli a metropoli teď po čtyři roky povede gynekolog Bohuslav Svoboda. Sociální demokraté si polepšili i ve velkých městech, naopak ODS řadu měst ztratila. Volby v řadě obcí ale doprovázelo podezření, že docházelo ke kupčení s hlasy – sociálně slabí dostali za vhození předem vyplněných lístků peněžitou odměnu. Soud proto nařídil v pěti obcích opakování voleb.

Politika = korupce?

Rok 2010, to byla také četná podezření z korupce. Starosta Brna-Žabovřesk Aleš Kvapil a bývalý tajemník Brna-středu Radovan Novotný (oba ODS) dostali sedm let vězení a pokutu v řádech statisíců. Chtěli milionový úplatek za to, že získají soukromé firmě stavební povolení. Oba se ale odvolali a případ ještě projedná vrchní soud. Deník MF Dnes pak rozvířil kauzu obrněnců pandur. Podle listu 14miliardové zakázce předcházela smlouva o lobbingu u českých politiků. O českou armádu se média vůbec zajímala často. Kromě pandurů vzbudily pochybnost i lehké obrněnce Iveco, kvůli minometům skončil na obraně náměstek Jaroslav Kopřiva, výměna letounu CASA za L-159 stála místo náměstka Jana Fulíka a náměstka ministra financí Martina Bartáka (ODS) nařkli Američaně z korupce – Barták prý chtěl úplatek za to, aby Tatra neměla problémy se zakázkou.

Podivné financování bytu v Harrachově musel vysvětlovat liberecký kandidát ČSSD do sněmovny Michal Kraus, kvůli zneužité dotaci a půjčce složil mandát šéf dolní komory Miloslav Vlček (ČSSD) a někdejší lidovecký ministr Libor Ambrozek nedokázal vysvětlit, za co si postavil dům. Na pražské radnici vydržel jen tři dny Lukáš Plachý (ČSSD). Nejčerstvější kauza je spojená s ministerstvem životního prostředí. Poradce dnes už bývalého ministra Drobila měl žádat po dnes bývalém šéfovi Státního fondu životního prostředí, aby instituce pomohla finančně zajistit další Drobilovu stranickou kariéru a machinacemi se státními zakázkami přispívala na chod ODS.

Klaus hostil dva nejmocnější muže světa

A co pan prezident Klaus? Ten v roce 2010 nijak nevybočil. Kritizoval Ústavní soud, Evropskou unii a euro. Na Hradě přijal amerického prezidenta Baracka Obamu a jeho ruský protějšek, Dmitrije Medvěděva. Státníci podepsali v Praze smlouvu START o snížení počtu jaderných zbraní. Poté, co odešel Mirek Topolánek, se zlepšil Klausův vztah k ODS, straně, kterou kdysi spoluzakládal. Prezident osmkrát využil možnost veta a vrátil sněmovně již schválené zákony. V pěti případech ho ale poslanci přehlasovali. Milost udělil 46 lidem (loni 69), většinou z humanitárních důvodů.

A rok 2010 přinesl i zbitého politika – pěstí do obličeje dostal dnes už úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Útočník za to dostal podmínku.

Vydáno pod