Stejný názor zastává i David Záhumenský z Ligy lidských práv: „Pro ty, kteří jsou nějakým způsobem veřejně kritizováni, je často velmi snadným řešením podat trestní oznámení pro pomluvu a více v tom nemusí dělat.“ Případ pak šetří policie. Kritici navíc namítají, že očerňování stačí řešit v civilním řízení, kde může oběť pomluv vysoudit patřičné odškodnění.
I proto měla podle původního plánu pomluva v novém trestním zákoníku chybět. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) prý o tom byla velmi živá diskuze na ústavně-právním výboru, většina poslanců pak ale v hlasování podpořila možnost, aby trestní zákoník verbální trestné činy obsahoval.
Reportáž Terezy Kručinské
Ministerstvo spraveldnosti zatím žádné změny v pojetí trestného činy pomluvy nechystá, spoléhá na to, že jeho případnému zneužívání zabrání soudy. Podle Davida Záhumenského už ale ve většině evropských zemí pomluva není trestným činem, nebo zůstala zachována jen na papíře a nepoužívá se.
