Praha – Lidé si dnes můžou na pražských Olšanských hřbitovech připomenout odkaz studenta Filozofické fakulty UK Jana Palacha, který se před 42 lety upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na studenta se dnes vzpomíná i v jeho rodných Všetatech na Mělnicku. Student chtěl svým činem vyburcovat národ k odporu proti normalizaci.
Češi dnes vzpomínají na studenta Jana Palacha
Dvacetiletý Palach se polil hořlavinou a zapálil 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí. Svým zraněním podlehl o tři dny později na pražské Klinice popálenin v Legerově ulici v půl čtvrté odpoledne. Jeho pohřeb 25. ledna se stal celonárodní manifestací za svobodu a demokracii, které se zúčastnily tisíce lidí.
Pražská pieta připomněla, že se národ musí bránit zlu
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)
Dnes se na pražských Olšanských hřbitovech u Palachova hrobu sešlo několik desítek lidí. Žádný významný politik však nepřišel. „Nemusíme mít všechno oficiálně. Záleží na občanské společnosti, nakolik je schopna převzít toto dědictví a poselství,“ řekla k tomu někdejší disidentka Dana Němcová, která mezi desítkami účastníků piety nechyběla. Jak nad hrobem poznamenala historička Marie Neudorflová, je v Palachově činu obsažena tradice varování, aby se národ bránil zlu, dokud je čas, a snažil se zachovat to nejlepší v mravní, kulturní i duchovní oblasti pro budoucí generace.
Lidé se u Palachova hrobu začali scházet až od poloviny 90. let. Tehdy zavedení vzpomínkových akcí doporučil Ital Giorgio Cadorini, který na Slezské univerzitě v Opavě od roku 1991 učí italštinu. Letos už se tak u hrobu konala vzpomínka popatnácté. Více lidí na pietu většinou zavítá při kulatých výročích.
Ve Všetatech se sešlo 150 lidí
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS):
„Jeho rozhodnutí padlo v době, kdy zřejmě věděl, že je osud okupované země zpečetěn.“
Setkání ve Všetatech každoročně pořádá Společnost Jana Palacha ve Všetatech. Pietního aktu se zúčastnila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která se zmínila o odkazu a morální statečnosti mladého studenta. Časový odstup od Palachova upálení podle ní umožňuje plastické a úplné zhodnocení období komunismu. Účastníci dnešního setkání si kromě proslovů poslechli také sbor žáků ze základní školy, kam Palach chodil.
Studentovy ostatky byly v roce 1973 z Olšan vyzvednuty a zpopelněné uloženy o rok později ve Všetatech. V roce 1990 byla urna znovu uložena na Olšanských hřbitovech.
Palachovo sebeupálení vyvolalo podobné protestní sebevraždy
Ivo Kravák ze společnosti Jana Palacha:
„Veselo nebylo, ale představa byla, že ještě stále máme šanci klást nastupujícímu režimu odpor. Věřili jsme, že můžeme ještě v idejích roku 68 pokračovat.“
„Ten jeho odkaz je tak obrovský, že dneska ani nemáme slov, abychom to teď tady vyjádřili. Já mu mohu jen poděkovat,“ uvedla filozofka Anna Hogenová. Studentovým příkladem se poté řídilo několik dalších Čechů. Den po smrti Palacha se v Plzni upálil Josef Hlavatý a o několik dní později spáchali sebevraždu Miroslav Malinka a Blanka Nacházelová. V únoru se na Václavském náměstí otrávil a upálil Jan Zajíc a v dubnu v Jihlavě Evžen Plocek. Studentovo sebeupálení také spustilo vlnu podobných sebevražd ve státech bývalého sovětského bloku.
Palach se mohutnějšího odporu proti totalitě dočkal o dvacet let později během takzvaného Palachova týdne. Několikadenní demonstrace tehdy v podstatě předznamenaly začátek konce komunistického režimu.
GALERIE
Vzpomínka na Jana Palacha