Kanadské odborníky na migraci zaujala také Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády, především pak projekt třístupňového bydlení, který má lidem pomoci z ghetta. „Oceňovali, že nelakujeme věci na růžovo. Neříkáme, že všechno co agentura udělala, okamžitě vede k nějakému výsledku v těch lokalitách,“ uvedl ředitel agentury Martin Šimáček.
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách se letos chystá v několika místech ukončit svou činnost. Přesunout se pak chce do dalších měst a obcí.
O tom, která z 12 míst by se s takzvanými ghetty a integrací jejich obyvatel měla dál vypořádávat bez vládních poradců, budou zítra rozhodovat dvě desítky expertů z romských sdružení, ministerstev, krajských úřadů či radnic.
Kanada si musí být jistá
Kanadští úředníci se k jednání přímo vyjádřit nechtěli. Neprozradili ani to, nakolik jsou pro ně získané informace důležité. „Kanada si musí být jistá tím, že země plní podmínky pro bezvízový styk a mimo jiné tím, že zrušení vízové povinnosti nepovede ke zvýšené neregulérní migraci či nepodloženým žádostem o azyl,“ říká pouze velvyslankyně Raymondová.
V loňském roce Kanada vyřešila 969 žádostí. Azyl získaly jen 2 procenta z nich, tedy 19 lidí. Zamítnuto bylo 28 procent. Drtivá většina žádost stáhla a zemi opustila. Stovky žádostí ale na vyřízení čekají i více než dva roky.
Kdy by mohlo dojít ke zrušení, není jasné. Situace vadí především cestovním kancelářím a lidem, kteří do Kanady jezdí za turistikou. Zájem o Kanadu ovšem už druhou zimu klesá o 40 procent. Důvodem je právě nepříjemná byrokracie.
Informace o účtech i rodinném zázemí
„Lidé neradi dávají informace o svých účtech, o své finanční situaci, o tom, jaké je jejich rodinné zázemí a raději volí jinou destinaci,“ informuje Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří.
Kanadští odborníci na migraci zůstanou v Česku do pátku. V Praze a Brně se dále setkají s lidmi z neziskových organizací, kteří se dodržováním lidských práv zabývají.
