Praha – Počet kapesních krádeží loni v hlavním městě klesl o 22 procent, šlo tak o druhý největší meziroční pokles od roku 1990. Povzbudivými čísly se na tiskové konferenci pochlubil šéf pražské policie Martin Červíček. Celkem zaznamenala policie na území metropole 7 500 krádeží a celková škoda přesáhla 38 milionů korun. Podle Červíčka může za výrazný pokles i to, že bylo na přelomu roku zadrženo zhruba 40 recidivistů, kteří měli na svědomí mnoho spáchaných činů.
V Praze loni klesl počet kapesních krádeží o pětinu
Přesto se však v Praze stane skoro polovina všech kapesních krádeží v Česku, tímto typem kriminality jsou totiž postižena především velká města. Navíc je objasněnost krádeží velmi mizivá, pokud už vám tedy zloděj něco ukradne, tak je skoro jisté, že ho policie nevypátrá. Zatímco v roce 2000 bylo objasněno šest procent kapesních krádeží, loni už to byla jen dvě procenta. Červíček to vysvětluje tím, že pachatelé jsou mnohem obezřetnější než v dřívějších dobách.
Sedmdesát procent pachatelů jsou podle policie recidivisté, často závislí na drogách, pro které jsou kapesní krádeže hlavním zdrojem obživy.
Reportáž Pavly Sedliské (zdroj: ČT24)
Krádeží se často dopouštějí organizované skupiny, proto se na ně chce policie zaměřit. Organizované skupiny mívají obvykle tři až deset členů s jasně rozdělenými úkoly. Jeden z nich vytypuje oběť, další vytvoří tlačenici a jiní členové mezitím odcizují předměty z kapes či kabelek. Tyto věci pak ihned předají svým spolupachatelům, kteří rychle z místa činu odcházejí. Oblíbenými oběťmi se stávají podnapilí turisté. Ve chvíli, kdy jim jsou nabízeny sexuální služby, bývají okradeni. Podobné případy se daří odhalovat hlavně díky kamerovému systému.
Nejčastěji se podle vedoucí oddělení kapesních krádeží Štěpánky Tupé krade v prostředcích MHD, v areálu Pražského hradu, v restauracích a při nabízení sexuálních služeb. Časté je i prořezávání kapes u spících lidí, naopak vytrhávání kabelek a různých předmětů se objevilo naposledy předloni. Asi polovina pachatelů jsou Češi, druhou polovinu tvoří cizinci. V největší míře jsou zastoupeni Slováci, Rumuni, Bulhaři, Arabové či Poláci. Podle Tupé se například Arabové specializují na krádeže v restauracích, Poláci na krádeže ve vlacích.