Praha - Ministerstvo zdravotnictví chce, aby lékaři a zdravotnický personál více sledovali výživu hospitalizovaných pacientů. Podle posledních odhadů totiž trpí podvýživou v nemocnicích v Evropě, tedy i v Česku, až 40 procent pacientů, v léčebnách až 60 procent z nich.
Ministerstvo chce, aby se více sledovala výživa pacientů
Lékaři a sestry sledují, zda pacient dostal svůj lék a jak se cítí. Kolik toho v nemocnici sní nebo vypije, už sledují míň. Nedávný průzkum České asociace sester ukázal, že víc než polovina zdravotníků nepovažuje výživu za součást léčby. Nejohroženější skupinou jsou onkologičtí pacienti a senioři. Podle předsedkyně Komise pro výživu ministerstva zdravotnictví Stanislavy Pánové se na některých odděleních pacientův stav sleduje pečlivě – například na jednotkách intenzivní péče. Na lůžkách akutní a především následné a dlouhodobé péče je už ale problém markantní. Lidé v nemocnicích jídlo sice dostanou, ale jejich zdravotní stav jim znemožní, aby ho pozřeli.
Polovina jídel z nemocnic se vyhodí
Reportáž Pavly Sedliské (zdroj: ČT24)
Málo je i nutričních terapeutek. Na jejich služby má přitom každý pacient nárok. Ve fakultních nemocnicích ale na jednu nutriční terapeutku připadá téměř 120 hospitalizovaných. Nemocnice pak často pacientovi nabízí jídlo, které neodpovídá jeho zdravotnímu stavu. „V nemocnicích se vyhazuje až 50 procent stravy,“ poukazuje na další problém Luboš Sobotka z gerontologické a metabolické kliniky FN Hradec Králové. Řada pacientů totiž jídlo nesní. „Problém výživy je v tom, že nemá někoho, kdo by za ni byl odpovědný,“ domnívá se Eva Venkovská z Asociace výrobců klinické výživy.
Podvýživa přitom často není na první pohled vidět, pacient neztrácí tuky, ale svaly. A pak je víc náchylný k infekcím nebo jiným nemocem. Podvýživa totiž dobu léčby nejen prodlužuje, ale také prodražuje. Ministerstvo zdravotnictví už proto sestavilo akční plán boje proti podvýživě. Prevence špatné výživy může podle některých lékařů i ministerstva ušetřit ve zdravotnictví desítky miliard korun ročně.