Praha – Pardubický kraj zvažuje vyhlášení stavu nebezpečí, pokud se nepodaří v březnu zajistit v nemocnicích alespoň základní akutní péči. Ve stavu nebezpečí by totiž kraj mohl v nutných případech lékařům přikázat, aby se vrátili do práce. Kraj se ještě snaží vytvořit krizový režim, s jehož pomocí by nemocnice mohly fungovat alespoň v omezeném rozsahu, vysvětloval dnes hejtman Radko Martínek (ČSSD).
Pardubický kraj by mohl nařídit lékařům pracovat
Mapa výpovědí podle krajů a jednotlivých nemocnic k nahlédnutí zde.
„V krajním případě použiji svých pravomocí krizového řízení. Součástí stavu nebezpečí je také možnost nařízení pracovních povinností,“ uvedl Martínek s tím, že dosud se tato možnost využila jen po povodních.
Situace v Olomouckém a Libereckém kraji (zdroj: ČT24)
Kraj je schopen zajistit omezenou péči pouze v nemocnicích v Litomyšli a ve Svitavách, které byly výpověďmi lékařů postiženy nejméně. V dalších třech nemocnicích – v Pardubicích, Chrudimi a v Ústí nad Orlicí – prý provoz bez krizového režimu zajistit nelze. Celkem pracuje v kraji asi šest stovek lékařů a z toho 224 plánuje k 1. březnu odejít. Podle hejtmana je tak Pardubický kraj mezi pěti nejvíce postiženými regiony v zemi.
V první fázi chce kraj zajistit, aby fungovalo všech pět nemocnic. Bude se však muset posílit záchranná služba a naopak utlumit některé plánované operace. Pokud by ani pak nešlo provoz udržet, musela by se akutní péče koncentrovat jen do některých z nich. Kraj také vyjednává o výpomoci s nemocnicemi ve zbytku republiky, reálná je zatím pouze spolupráce s Fakultní nemocnicí v Olomouci a některými soukromými zařízeními, například v Šumperku. Vedení kraje se obrátilo i na armádu, zatím bez odezvy.
Liberecký ani Olomoucký kraj vyhlášení stavu nebezpečí neplánují
V Libereckém kraji je v souvislosti s odborovou akcí Děkujeme, odcházíme situace mnohem klidnější. Akutní zdravotní péče tak bude v kraji zajištěna i v březnu, hejtmanství počítá se vzájemnou výpomocí zdravotnických zařízení i se zapojením záchranářů. Stav nebezpečí proto kraj zatím neplánuje. Po dnešním jednání se zástupci nemocnic a Všeobecné zdravotní pojišťovny to uvedl krajský radní Pavel Novák (ČSSD).
„Na základě dnešního jednání lze předpokládat, že k významnějšímu narušení akutní péče v Libereckém kraji nedojde. To se týká jak péče o neodkladné stavy, tak samozřejmě o veškerá akutní onemocnění, která vyžadují ústavní léčbu,“ doplnil Novák. Problém podle něj bude s některými plánovanými zákroky, kde bude nutné s omezeními počítat už od druhé poloviny února. Situace v Libereckém kraji podle něj ale není tak dramatická jako v některých dalších regionech.
Také v Olomouckém kraji se stav nebezpečí vyhlašovat nebude, a to ani v případě, že by odešlo všech 132 lékařů, kteří podali výpověď. Situace v regionu není podle hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD) tak dramatická. Kraj se s vedením nemocnic a pojišťoven dohodl na zřízení informačních linek, na něž se budou moci obracet s dotazy pacienti, řekli dnes novinářům zástupci vedení kraje.
„Nemám dostatek podkladů a podmínek k tomu, abych na území Olomouckého kraje mohl stav nebezpečí vyhlásit… Všechny kroky, které činíme ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami, směřují k tomu, že zdravotní péče by měla být i po 1. březnu v zásadě zajištěna,“ uvedl olomoucký hejtman.
Nemocnice