Brno - Pokud se při vyšetřování nepodaří zajistit peníze získané trestnou činností, lze pachateli zabavit jiný jeho majetek. Třeba auto, obraz nebo elektroniku. V novém sjednocujícím stanovisku to uvedlo trestní kolegium Nejvyššího soudu (NS). Čeští státní zástupci a soudci již podle něj podobnou možnost teoreticky měli, příliš ji však nevyužívali. Cílem stanoviska je zvýšení šance na skutečné odškodnění obětí trestných činů.
NS: Seberte pachateli majetek hned a dejte ho oběti
Majetek lze zabavit už po sdělení obvinění, pokud se později prokáže nevina obviněného, získá majetek zpět. Pokud bude odsouzen, dostanou oběti náhradu toho, o co přišly. Tento verdikt se nyní dostane do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Stanoviska jsou pro nižší soudy závazná, jejich cílem je sjednocovat rozkolísanou judikaturu.
Člen Soudcovské unie Ladislav Hejtmánek:
„Takový zákon už je účinný od roku 2006… Nejvyšší soud narazil při svém rozhodování na to, že není tímto způsobem vždy postupováno. Je nutné si uvědomit, že rozhodování o jednotlivých věcech je vždy záležitostí státních zástupců nebo soudců, a od toho právě Nejvyšší soud je, aby při zjištění nejednotného postupu vydal sjednocující stanovisko.“
Soudce Ladislav Hejtmánek ve Studiu ČT24 (zdroj: ČT24)
„Schválené stanovisko ukládá, že nelze-li zajistit finanční prostředky, které pachatel získal trestnou činností, pak je třeba zajistit jako náhradní hodnotu pro odškodnění jakýkoliv jiný majetek pachatele způsobilý k zajištění, aniž by tento majetek měl nějaký vztah ke spáchané trestné činnosti,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Postup lze použít například v situaci, kdy pachatel podvodu vyláká z lidí 100 000 korun. Po zadržení policií ale peníze už nemá, případně je vyšetřovatelé nedokážou najít. V minulosti by oběti zřejmě o peníze přišly. Nyní mohou orgány činné v trestním řízení zajistit jiný majetek pachatele v téže hodnotě. „Může to být například obraz, auto, elektronika nebo jiný majetek, který mohl získat dávno před tím, než spáchal trestný čin,“ uvedl Knötig.
Vláda v lednu přijala novelu o odškodnění obětí
Tvrdší postup proti pachatelům trestné činnosti už v lednu jednohlasně schválila i vláda v podobě novely trestního řádu. Ta umožní obětem zločinů žádat po pachateli trestného činu odškodnění za morální újmu už v rámci trestního řízení, a ty by o ni tak nemusely samostatně žádat až u civilního soudu a znovu vypovídat o někdy traumatizujících zážitcích. Zrychlit by norma měla i případné vyplácení odškodného. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) počítá s tím, že novela by mohla začít platit už v polovině roku. Plánuje také rozsáhlé školení soudců pro posuzování materiálních a morálních škod v rámci jednoho procesu. Vláda chce rovněž změkčit takzvaný náhubkový zákon. Zda veřejný zájem převáží nad právem na ochranu soukromí, bude podle návrhu novely zákona posuzovat soud.
Jiří Pospíšil