Praha - Česká republika by měla trvat na výjimce z Listiny základních práv EU, která by se mohla schvalovat při přistoupení Chorvatska do Evropské unie. V žádném případě by to ale nemělo komplikovat vstup Chorvatska do unie. Po dnešním jednání se svým chorvatským protějškem Ivem Josipovičem to dnes řekl prezident Václav Klaus. Dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod Lisabonskou smlouvou. Podle původních plánů se měla v EU ratifikovat při přistoupení první nové členské země. Tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko.
Klaus: Česko z výjimky k Lisabonské smlouvě neustoupí
„Nevidím sebemenší důvod, abychom jako Česká republika od tohoto našeho požadavku ustupovali. Ale ubezpečil jsem pana prezidenta, že se budeme maximálně snažit, aby to v žádném případě nebylo jakýmkoliv komplikujícím faktorem pro přijetí Chorvatska do Evropské unie,“ řekl Klaus. Zdůraznil, že ČR podporuje vstup Chorvatska do EU a považuje ho za blízkou zemi.
Schvalování výjimky a potažmo i chorvatského vstupu může v ČR zkomplikovat to, že ČSSD získala většinu v Senátu. Místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD) v prosinci varovala, že pokud by vláda prosazovala smluvní zakotvení výjimky, riskovala by odmítnutí v Senátu. „Ta výjimka je pro nás prostě nepřijatelná,“ prohlásila Gajdůšková. Sociální demokraté mají po loňských volbách v Senátu nadpoloviční většinu a vláda k přijetí mezinárodních smluv potřebuje souhlas obou komor Parlamentu.
Obava o Benešovy dekrety
Klaus výjimku z Listiny základních práv EU připojenou k Lisabonské smlouvě zdůvodnil obavou o prolomení takzvaných Benešových dekretů a souvisejícími majetkovými nároky bývalých sudetských Němců. Na rozdíl od české vlády tvrdil, že takové riziko kvůli schválení listiny existuje.
Výjimka politickou scénu rozdělila. Podle levice a odborů by kvůli ní Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva. Podle ODS je naopak výhodou, že ČR údajně nebude díky výjimce tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.