Soud upřesnil svůj nález: Ne každé usmrcení zloděje je vražda

Brno – Mluvčí Nejvyššího soudu upřesnil nedávný verdikt, podle kterého se má každé usmrcení zloděje považovat za vraždu a nikoliv zabití, za které se uděluje mírnější trest. Tento verdikt ale platí pouze v případě, že už zloděj krádež dokoná a je na útěku, případně je zloděj vyrušen a prchá bez kořisti. Jinak i nadále platí, že má člověk právo před zlodějem bránit svůj majetek, zdůraznil dnes mluvčí Petr Knötig.

Pokud však už zloděj přímo neohrožuje majetek okrádaného, je útok na něj pokusem o vraždu. „Zjednodušeně řečeno, nelze usmrtit zloděje, který prchá z místa činu a v krádeži již nepokračuje, protože to již není obrana majetku, ale pomsta. Za takový čin pak hrozí okradenému trestní stíhání pro vraždu, a ne pro zabití,“ popsal Knötig. 

O rozlišování mezi zabitím a vraždou se začalo v médiích mluvit kvůli sjednocujícímu stanovisku a právní větě, které soud zveřejnil v úterý. Soud v něm uvedl, že prostá krádež majetku, i když jde o zavrženíhodný skutek, není podnětem k takzvanému silnému rozrušení. Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, a nikoli za vraždu. 

Sjednocující verdikt kvůli případu z Ivančic

Podnětem k tomuto stanovisku byl případ Karla Bašty, jenž předloni v Ivančicích použil zbraň proti skupince mladých lidí, z nichž někteří se vloupali do jeho sběrny surovin. Majitel sběrny střílel na již ujíždějící vozidlo, kde podle něj byli zloději. V něm jedoucí mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.   

Krajský soud v Brně nejprve Baštu potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud poté rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání Nejvyššího státního zastupitelství a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém procesu pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu.   

Názor, který při projednávání Baštova případu zaujal jeden ze tříčlenných senátů Nejvyššího soudu, později schválilo trestní kolegium, a dalo mu tak obecnou závaznost pro celou justici. Pokud teď Bašta podá dovolání, je pravděpodobné, že neuspěje.