Praha - Okupanty nemají v lásce takřka nikde a ne jinak tomu bylo i v bývalém Československu v případě vojsk Sovětského svazu. Vděčnost za podíl na osvobození od německé okupace v roce 1945 se vinou sovětské vojenské intervence v roce 1968 a následného „dočasného“ pobytu sovětských vojsk změnila takřka v nenávist. A tak není divu, že odchod všech sovětských vojsk ze země byl po listopadu 1989 a pádu komunistického režimu jedním z prvních požadavků veřejnosti. A povedlo se za necelé dva roky - poslední transport se sovětskými vojáky a týlovou technikou tak opustil československé území 21. června 1991. Sovětská armáda tak ukončila svůj třiadvacet let trvající „dočasný“ pobyt na území republiky.
„Běž domů Ivane“ - po 23 letech sovětská vojska konečně odešla
Po pádu komunistického režimu československé Federální shromáždění prohlásilo v prosinci 1989 smlouvu o pobytu sovětských vojsk za neplatnou a stát požadoval urychlený odchod vojsk. Sovětská strana nejdříve chtěla řešit otázku stažení svých vojsk v rámci evropského procesu, což československá vláda s premiérem Mariánem Čalfou odmítla. Již 26. února 1990 pak ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze v Moskvě podepsali dohodu o odchodu vojsk. Dohody a následně fyzický odsun kontrolovala komise vedená zpěvákem, skladatelem a také poslancem Federálního shromáždění ČSFR Michaelem Kocábem.
Tehdy se v Československu nacházelo 73 500 vojáků a téměř 40 tisíc rodinných příslušníků. Bojový arzenál tvořilo mimo jiné 1 220 tanků, 2 505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1 218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků.
Od února 1990 bylo vypraveno přes 900 vlakových souprav s vojáky a technikou, které seřazeny za sebou by vytvořily kolonu dlouhou kolem 470 kilometrů. Poslední transport vyjel ze středočeských Milovic 19. června 1991. Území tehdejšího Československa opustil vlak ozdobený rudým transparentem a nápisem Praščaj Čechoslovakia, vstrečaj nas rodina v Čierné nad Tisou 21. června. Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk byl podepsán 25. června a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov, jenž odletěl z Prahy do Kyjeva.
Reportáž Zuzany Tvarůžkové (zdroj: ČT24)
Prvním městem v zemi, které na jaře 1990 okupanty vyprovodilo, byl Frenštát pod Radhoštěm, poslední adresa bývalého pobytu Sovětské armády se vylidnila v roce 1991 v Milovicích. Poslední voják z Milovic však odjel až 30. června 1991.
Na začátku devadesátých let odjely z Československa desítky tisíc sovětských vojáků. Pro obyvatele mnoha měst znamenal tento odchod opravdový začátek svobodných časů.
Dokument Běž domů Ivane nabízí výpovědi pamětníků, historiků, zástupců tehdejších samospráv a dalších odborníků. Nevyhýbá se stručné rekapitulaci události roku 1968. Neformálním průvodcem mozaikou soukromých osudů, poznamenaných rokem 1968 je Karel Petržílka z Milovic, který za zpěv písně Běž domů, Ivane skončil ve vězení a později prakticky na okraji společnosti.
Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska, Polska i bývalé NDR sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let. Jejich pobyt byl legalizován smlouvou, která byla podepsána v Praze 16. října 1968.
Sovětští vojáci byli koncem 80. let rozmístěni v 67 posádkách v českých zemích a 16 posádkách na Slovensku. Počet lokalit s odloučenými jednotkami byl ještě vyšší. Velitelství Střední skupiny sovětských vojsk bylo umístěno v Milovicích na Nymbursku, štáb 28. armádního sboru měl sídlo v Olomouci. K oblastem, které měla sovětská armáda plně k dispozici, patřily i rozlehlé výcvikové prostory Ralsko, Libavá, Boletice a Kežmarok.
První sovětské jednotky sice Československo opustily již v květnu 1989, ovšem tehdy šlo pouze o plánované snížení počtu ozbrojených sil SSSR, které ohlásil bývalý generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. V rámci tohoto snížení měla být v letech 1989 až 1990 z Československa stažena tanková divize a čtyři samostatné prapory.
V souvislosti s pobytem sovětských vojsk na území Československa bylo 290 lidí usmrceno a 577 těžce zraněno. Celkové československé pohledávky a požadavky v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk projednané československou federální vládou byly vyčísleny na téměř 14,8 miliardy korun. Do likvidace ekologických škod na území, které využívala sovětská vojska, stát od roku 1991 do roku 2008 vložil asi 1,4 miliardy korun. S ukončením sanací se počítá v roce 2012.
GALERIE
Odsun vojsk Varšavské smlouvy