Praha - Vláda se podle očekávání vyslovila záporně k návrhu poslankyně Ivany Řápkové (ODS), která plánovala zavést zákaz pobytu v obci i za některé přestupky. Bývalá chomutovská primátorka v návrhu jako příklad uváděla prostitutky, které své služby nabízejí na místech v rozporu s obecními vyhláškami. Podle návrhu stanoviska, připraveného pro dnešní jednání vlády, by byl takový trest za přestupky v rozporu s Listinou práv a základních svobod. Zákaz pobytu, který může trvat až deset let, nyní obsahuje jen trestní zákoník.
Vláda nepodpořila ani exekuci na dávky, ani zákaz pobytu za přestupky
Řápková, známá tvrdým postupem proti neplatičům, chtěla také novelou přestupkového zákona umožnit úřadům zveřejňovat na úřední desce lidi, kteří pokutu neuhradí. Podle vlády by to ale byla spíše jen další sankce, což je v rozporu se zásadou zákazu dvojího trestání za jednu věc. Opatření by navíc podle kabinetu k úhradě dluhu nevedlo, jak argumentuje Řápková.
Zavedení až ročního zákazu pobytu za některé přestupky Řápková zdůvodňovala tím, že současné sankce nejsou často dostatečné. Úřad sice může za přestupek uložit pokutu, její vymahatelnost je ale problematická. Pokud by lidé zákaz pobytu nedodrželi, podle předlohy by se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.
Kabinet neutrální k exekuci na dávky
Ani druhý návrh Řápkové, který tentokrát připravila i s další poslankyní Lenkou Kohoutovou (ODS) nezískal vládní podporu. Obě poslankyně chtěly, aby dávka na živobytí podléhala exekuci a aby dlužníci měli možnost podepsat s úřady dohodu o srážkách na tuto dávku. Kabinet se k návrhu postavil neutrálně, konečné slovo budou mít poslanci. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je vláda připravena souhlasit se základní ideou, nutné by ovšem byly i garance, že dlužníkovi po exekuci zůstane existenční minimum a pod toto minimum nespadnou například ani jeho děti.
Novela měla podle obou autorek zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky. V praxi prý totiž lidé z dávek neplatí pokuty uložené kvůli přestupkům nebo jiné dlužné poplatky. „Ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své činy,“ napsaly poslankyně v důvodové zprávě. Mzda pracujících totiž exekuci podléhá.
Už dopředu bylo zřejmé, že vládě se poslanecký záměr příliš zamlouvat nebude. V návrhu totiž chybí např. formulace, že lidem nebo domácnostem po srážce zůstane existenční minimum. Kabinet se navíc domnívá, že by se měla možnost exekuce dávky využívat jen v krajním případě. V předloze by podle vlády mělo být výslovně napsáno, že dávku bude moci exekutor zabavit jen tehdy, když dlužník nebude mít žádný jiný příjem.
Ivana Řápková