Hlavní problém obrany? Zakázky se nekryly s plány armády

Praha – Hlavním problémem ministerstva obrany bylo v minulosti provázání konkrétních projektů s dlouhodobými cíly české armády. Vyplývá to z hloubkové analýzy, kterou si nechal vypracovat expert na akviziční činnosti v resortu obrany Jaroslav Štefec. Hlavním kritériem při rozhodování o zakázkách podle něj byl jejich snadný průchod schvalovacím procesem namísto praktických potřeb českých vojsk. Štefec to uvedl v Interview ČT24.

„Budeme muset vytvořit, kompletně přepracovat celý systém projektového řízení a připojení konkrétních projektů na programy rozvoje sil,“ uvedl Štefec. Základním problémem podle něj bylo to, že nebyl vybudován systém objektivního dohledu nad zakázkami. „Hlavním kritériem byl hladký průchod zakázky resortem obrany, kdy základním cílem bylo utratit peníze, které jsou k dispozici, a nikoli nakoupit reálnou schopnost, kterou armáda ke své činnosti opravdu potřebuje,“ konstatoval Štefec.

Radary za 60 milionů prodali za 180 tisíc

Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

„Rozhodující byl systém, ve kterém neexistovala osobní odpovědnost konkrétních lidí za konkrétní věci, které se v rámci akvizičního procesu děly.“ To ilustroval na příkladu nákupu radiolokátorů Komár za 60 milionů korun v roce 2002, které byly o pět let později prodány za 188 tisíc.

Analýza zakázek ministerstva obrany pak podle Štefce potvrdila i to, že pracovníci ministerstva žádali od firem úplatky za to, že bude dané společnosti zakázka přidělena. „Je nutné velmi zúžit prostředí a možnost pro korupční jednání. A tato možnost tady samozřejmě je,“ uvedl analytik.

Nákupy se budou realizovat i prostřednictvím NATO

Štefec v současné době působí jako vedoucí Úřadu dohledu nad akvizicemi. Do roku 2012 má připravit Národní úřad pro vyzbrojování, který bude za stát realizovat zbrojní zakázky bez využití prostředníků. Dosavadní způsob, kdy ministerstvo obrany nenakupuje vojenský materiál přímo, je řadu let kritizován jako zdroj korupčních praktik.

Jaroslav Štefec

„Systém umožňoval utrácení peněz nadmíru. Neexistovala kontrola, kolik peněz se na konkrétní věci vynakládá.“