Být single už není nenormální

Praha - Tradiční rodina už zdaleka není to, po čem by dnešní mladá generace ze srdce toužila. Zejména ve městech se do svateb nikdo příliš nežene, výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo, a moderní je žít single - tedy bez vztahu - nebo mingle - tedy ve vztahu, ale ne ve společné domácnosti. Dnešní třicátníci jsou generací, která sice umí komunikovat s celým světem, ale s partnerskými vztahy mívá problém. Občas se jim také přezdívá jako generace „zoufalců“ – žijí sami, což je baví, dělají si, co chtějí, a nikdo je neprudí. Boří tak tradiční představy svých rodičů o životě v dospělosti - nehrnou se do rodičovské role, dělají kariéry a vydělané peníze investují v první řadě sami do sebe. A na tento fenomén zareagoval už i trh.

Třicetiletých, kteří mají práci, kamarády a nežijí v tradičním partnerství, přibývá. A nejen ve městech, jak ukazuje nový český dokument Nesvatbov aneb srdci se nedá poroučet. Dokument je sice natočený ve východoslovenské vesnici, ale poznávají se v něm mladí i ve světových metropolích, po kterých snímek cestuje. „Rodiče našich aktérů z Hámrů nám vyprávěli, že oni si někoho museli vzít, protože by jinak na té vesnici nepřežili. Spojila se pole, rodily se děti, děti pomáhaly… Jejich děti už si nemusejí nikoho vzít, protože žijí v těch jejich domech, rodiče jim vaří, perou…,“ tvrdí autorka dokumentu Erika Hníková a dále popisuje situaci ve vsi Zemplínske Hámre: „Po šestadvacítce, když se neoženíte, neprovdáte, tak jste stará panna, starý mládenec. Pan starosta používá fantastický termín nezavrabčený. Ten se ještě nezavrabčil – že si neudělal to hnízdo.“ 

Petr Kamberský, sociolog a novinář Lidové noviny

„Chlapi viděj, že ten, kdo má dítě, přestává jezdit do hor, přestává kalit, přestává si hrát s mašinkama, myslím s elektronickejma, viděj spoustu negativ, který to přináší. Pak když viděj někoho, jak dělá ťuťu ňuňu šušu, tak se jim taky chce blejt.“

Reportáž Petra Viziny (zdroj: ČT24)

Slovo single nejprve v češtině zdomácnělo jako single-kajak. Dnes označuje spíše člověka, který životem proplouvá sám. A na tuto situaci nyní reaguje i trh s bydlením. 

Bořek Němec, student architektury

„Když je člověk doma, tak spí a většinu času tráví hodně venku.“

Zadání: Navrhněte ekologické bydlení pro singles. Místo: Střecha panelového domu. Vítězný návrh mladých architektů: Deset barevných kostek, pojízdných kontejnerů s obytnou plochou 9 metrů čtverečních.   

„Přijde mi to strašně malý, protože singles žijí sami už jen proto, aby se mohli seberealizovat. Mít ty svoje koníčky a k tomu potřebují nějaký prostor. Tady do toho nedám kolo, kaktusy nebo šicí stroj…,“ kritizuje návrh architektka Kateřina Svobodová, která je v současné době také single.  


Na všechny singles tedy krabičky na střechách paneláků velký dojem neudělají, a to včetně těch, kteří jsou díky své finanční situaci za vodou. Se singles jako zákazníky začínají počítat také realitní kanceláře - padesátimetrový byt v jednom z nových projektů vyjde zhruba na pět milionů. 

Přibývající singles jsou realitou

A koho lze mezi nimi vlastně hledat? Řadí se mezi ně studenti, ambiciozní  vědkyně nebo umělkyně i mladí a bohatí profesionálové. Ve vzduchu už se přitom vznáší další termín - mingles. Jedná se o vztah nesoucí znaky tradičního partnerství, nicméně ti dva spolu nebydlí. Obě skupiny - singles a mingles – však cosi spojuje: Jak si užít volnosti a svobody, která se nabízí. Odráží se v něm společnost, která je v pohybu. 

Na rozdíl od minulosti, kdy žít sám bylo minimálně zvláštní, to mají dnešní singles daleko snazší, a to ať už bydlí v barevných krabičkách, nebo v luxusních bytech. Být single tak přestalo být společenské stigma. A navíc pojmenování singles má i své kouzlo. „Starý mládenec je slovo, které má plusy a mínusy - něco to slibuje a něco tomu schází. Stará panna je jednoznačně slovo s negativní konotací. Proto se používá singles, to je víc sexy. Má prachy, ví, co chce, někam směřuje…,“ vysvětluje sociolog Kamberský. 

Dnešní singles už tedy neplují proti proudu společenských konvencí. Otázka je, jestli se v budoucnu neobjeví třeba vážně míněný návrh kontejnerového bydlení pro stále početnější skupinu českých důchodců.