Praha - Do Česka dnes přijíždí Benjamin „Bibi“ Netanjahu - jako první předseda izraelské vlády od vzniku státu Izrael. Vedle situace na Blízkém východě bude v Praze jednat také o hospodářské a vědecké spolupráci mezi oběma zeměmi. Vztahy mezi nimi prošly v uplynulém století mnoha peripetiemi: od sympatií a pomoci, přes úhlavní nepřátelství až po dnešek, kdy Izrael ústy šéfa své diplomacie považuje Českou republiku za jednoho z nejlepších a nejspolehlivějších přátel. Už první izraelský premiér David Ben Gurion řekl, že Československo zachránilo Izrael před porážkou a zničením.
Do Prahy letí jestřáb „Bibi“ – jako první izraelský premiér
Přátelský vztah mezi Československem a sionistickým hnutím obecně začal vlastně už na přelomu 19. a 20. století vystoupením Tomáše Garrigua Masaryka na obranu Žida Leopolda Hilsnera, obviněného z rituální vraždy Anežky Hrůzové. Československá ústava z února 1920 jako první v evropských zemích uznala Židy jako národ, v dubnu 1927 navštívil Masaryk tehdejší Palestinu. V Praze se dokonce na počátku 30. let konal sionistický kongres a jedním z center sionistického hnutí byla Podkarpatská Rus.
Po druhé světové válce, kdy během holocaustu zahynulo na 80 tisíc českých Židů, přispěla československá vláda významně k samotnému vzniku státu Izrael. V roce 1948 komunistické Československo v podstatě zachránilo mladý židovský stát svými dodávkami zbraní, které se sem dopravovaly přes letecký most Žatec-Bari-Haifa. Do listopadu 1948 poslalo do Izraele 80 letadel a na svém území poskytlo výcvik asi dvěma stovkám izraelských vojáků. Moskva totiž tehdy předpokládala, že Izrael bude nástrojem sovětské politiky ve Středomoří proti Velké Británii i proti tehdy konzervativně orientovaným arabským vládám.
Studio ČT24 o příjezdu Benjamina Netanjahua (zdroj: ČT24)
Československo uznalo Izrael po jeho vzniku v květnu 1948 jako třetí země – hned po USA a Sovětském svazu – a podílelo se i na osidlování Izraele. Bylo v podstatě jediným kanálem, kudy se sem Židé z Východu dostávali - zvláště navrátilci z koncentračních táborů. Umožnilo sem odchod také vlastním občanům židovské národnosti.
Po skončení arabsko-izraelské války se Izrael začal jednoznačně orientovat na Spojené státy. Sovětský svaz na to reagoval omezením vztahů s židovským státem a novou vlnou antisemitismu. Také v Československu nakonec Slánského proces dostal výrazně antisemitský charakter, když ze dvanácti lidí obviněných a postavených před soud jich bylo devět židovského původu - jak se zdůraznilo v obžalovacím spise na začátku procesu. V dalším procesu byl před soud postaven i první československý velvyslanec v Izraeli a známý germanista Eduard Goldstücker.
Počátkem 50. let se po egyptské revoluci sovětská i československá politika zaměřila na podporu arabského světa. Koncem roku 1952 musel Československo opustit izraelský velvyslanec a po šestidenní válce v roce 1967 pak s výjimkou Rumunska všechny socialistické státy přerušily diplomatické styky s Izraelem. Až do roku 1989 nepovolovalo Československo izraelským občanům vstup na své území - výjimkou byl příjezd izraelského tenisového družstva v roce 1987.
Diplomatické styky byly obnoveny v únoru 1990 během návštěvy izraelského ministra zahraničí Mošeho Arense v Československu. Prezident Václav Havel jako první nejvyšší představitel států střední a východní Evropy vykonal oficiální návštěvu Izraele o dva měsíce později, rok na to přijel do Československa izraelský prezident Chaim Herzog.
Před dvěma lety přicestoval do ČR prezident Šimon Peres, v únoru místopředseda vlády Dan Meridor. Dvakrát navštívil Českou republiku i ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který podle svých slov považuje ČR za jednoho z nejlepších a nejspolehlivějších přátel své země. Česko je v EU na straně nejbližších spojenců Izraele a obě země pojí i tradiční kulturní vazby: v čele České filharmonie například stojí izraelský dirigent Elijahu Inbal.
Jestřáb izraelské politické scény Benjamin „Bibi“ Netanjahu stál v čele kabinetu už v letech 1996-1999; v předčasných parlamentních volbách v únoru 2009 jeho strana Likud sice skončila za vítěznou stranou tehdejší ministryně zahraničí Cipi Livniové, v březnu 2009 ale Netanjahu vytvořil koaliční vládu a stojí v jejím čele.
Netanjahu zastával v minulých vládách funkce ministra zahraničí i financí, zahájil hospodářské reformy včetně privatizace a dokázal pozvednout ekonomiku. Podporoval izraelskou operaci v Gaze v lednu 2009, je proti jednostrannému odchodu Izraele z okupovaného palestinského území, ale pro vznik palestinského státu (vedle Izraele). Nepřeje si budování nových židovských osad, pokračuje ale ve výstavbě v těch existujících.
GALERIE
Holocaust