Nad šesti soudci Vrchního soudu visí otazník oprávněnosti výkonu

Praha - Na pražském městském státním zastupitelství leží trestní oznámení, které zpochybňuje právoplatnost jmenování šesti soudců Vrchního soudu v Praze. Podal ho aktivista a novinář Miroslav Vodrážka s tím, že nesedí doba, kdy měli být soudci jmenováni, a samotné jmenovací dekrety jsou právně pochybné. Trestním oznámením se nyní bude zabývat pražské městské státní zastupitelství, první reakci na něj slibuje na konci dubna. Případ pochází z doby rozpadu československé federace a upozornil na něj server Aktuálně.cz.

„Samotné listiny je i podle právníků možno zpochybnit,“ říká Miroslav Vodrážka, jehož vedle dalších indicií vedly k trestnímu oznámení třeba chybějící dokumenty, neznámá jednací čísla nebo nezvyklé formulace. Všichni soudci, kterých se trestní oznámení týká, působili před svým jmenováním ve vojenské justici. Čtyři ze šesti dekretů měl v prosinci roku 1992 v zastoupení prezidenta republiky podepsat tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.

Podle reportérky serveru Aktuálně.cz Sabiny Slonkové ale tvrdí sám Stráský, že v den, uvedený na jmenovacích dekretech, a kdy měli být podle vrchního soudu jmenováni, rozhodně žádné soudce nejmenoval. Navíc si prý ani nepamatuje, že by tyto soudce vůbec jmenoval. Zbývající dva soudce už měl v únoru roku 1993 jmenovat Václav Havel. Prezidentská kancelář ale v reakci na Vodrážkův dotaz uvádí, že Havel první dekrety podepsal až o měsíc později.

Reportáž Zuzany Tvarůžkové a Terezy Kručinské (zdroj: ČT24)

Vrchní soud v Praze se jmenováním soudců z minulosti zabývat nebude. Mluvčí Jan Fořt pro ČT řekl, že věří originálním dokumentům, které soud získal z kanceláře prezidenta. Ani sami oslovení soudci vrchního soudu pochybnosti o svých dekretech nepřipouštějí. „Tady jste viděla dokument, který podepsal prezident Havel a já myslím, že kdybych mu ho dneska předložil, tak že se k němu určitě přizná a nebude rozporovat, že to nebyl on,“ odpovídá reportérce ČT soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Hnilica. Další soudce Josef Tomaševič si neumí vůbec představit, „že by někdo mohl pracovat v justici bez příslušného dokumentu.“

Pochybnosti o jmenování soudce Soudcovská unie ve své historii zatím neřešila. Problém by vyvstal v otázce, jaký osud by potkal všechna soudní rozhodnutí neplatně jmenovaného soudce. „Nedovedu si osobně představit, že by po dvaceti letech bylo vysloveno, že například manželství rozvedené takovým soudcem bylo nerozvedeno,“ uvažuje nahlas místopředseda Soudcovské unie Tomáš Mottl.

Vydáno pod