Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) povolil v částech nejcennějších chráněných zón Šumavy ruční kácení. Dřevo bude muset zůstat na místě k zetlení. Ministr zároveň zakázal letecké postřiky a užití biocidních látek. Bez zásahů mají zůstat rašeliniště. Povolení kácet chtěl po ministrovi ředitel parku Jan Stráský. Rozhodnutí ministra podle svých slov komentovat nemůže, tvrdí ale, že pro část parku přišlo pozdě. Záměr má i celou řadu odpůrců. Přibližně 150 lidí dnes protestovalo před ministerstvem životního prostředí. Před úřad dorazili symbolicky za pět minut dvanáct. Akci pořádala platforma ŠumavaPro. Její zástupci předali Chalupovi výzvu k záchraně národního parku, včetně aktuálního přehledu signatářů. Stanovisko Tomáše Chalupy o dalším postupu v boji s kůrovcem si můžet přečíst zde.
Kácet v cenných částech Šumavy? Ano, ale jen ručně
Chalupa dnes na tiskové konferenci zdůraznil, že si váží práce ředitele parku Jana Stráského, jako šéf resortu ale musí zohlednit i další aspekty, a proto jeho návrh upravil. Do I. zón parku odmítl pustit techniku, porážet stromy budou tedy muset lesní dělníci pilou a vytěžené dřevo nechat na místě. Vyloučeno je použití leteckých postřiků a v I. zónách i užití insekticidů a dalších biocidních látek. V druhých zónách má být zakázáno používání biocidů u vody a na živých stromech. Celkem má být na Šumavě letos zachováno v bezzásahovém režimu 12 801 hektarů.
Stráský: S kácením začneme hned po Velikonocích
Kdy se začne kácet, nechá ministr na Stráském. Konstatoval nicméně, že zásah musí být proveden rychle, protože kůrovec brzo vylétne. „Čas hraje proti nám, to je evidentní,“ uvedl. Podle Stráského už kůrovec v nižších polohách vylétl, pro určitou část parku tak podle něj přišlo rozhodnutí pozdě, protože se stromy se už nemůže hnout, musí se ručně pokácet a ručně odkornit, což znamená větší náklady. Správa parku je podle něj připravena začít s kácením na povolených místech hned po Velikonocích: „Musím znát povolené parcely, stanovit nějakou strategii, nějaké pořadí, a také to, co budeme dělat v těch územích, kde těžba povolena nebyla.“
Předseda stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub Hruška ministrův krok uvítal jako vstup do další části diskuse. „Na Šumavě vždycky bylo jasno, že se někde kácet bude,“ řekl ve Studiu ČT24. Zároveň ale upozornil, že spor nezní kácet, nekácet, ale kde kácet. Svaz obcí Národního parku Šumava očekával podle předsedy Jiřího Hůlky, že kácení kůrovcem napadených stromů v první zóně parku bude rozsáhlejší: „Podle názorů renomovaných lesnických odborníků, jakým je například Radomír Mrkva z Lesnické fakulty Mendlovy univerzity v Brně, je to jediná šance, jak zastavit ničení kdysi krásných šumavských lesů a uchránit je i pro další generace.“ Svaz je ale rád, že ministr pochopil vážnost situace. Rozhodnutí berou jako nutný kompromis.
Před ministerstvem dnes protestovalo asi 150 lidí, včetně exministra Martina Bursíka (SZ). Podle účastníků je třeba Šumavu zachovat pro příští generace. Chalupovi proto přinesli výzvu, aby nepřipustil kácení a těžbu v území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30 procent plochy parku a vytvořil podmínky pro jeho postupné rozšiřování na více než polovinu rozlohy do roku 2030. Zajistit má také bezpodmínečnou ochranu vzácných druhů a lokalit evropského významu.
Tomáš Chalupa: „Věřím, že tyto mé návrhy budou kompromisním a nejlepším řešením efektivnějšího boje s kůrovcem a zároveň šetrnou péčí k bezzásahovým zónám parku.“
Martin Bursík: „Já si myslím, že to je podvod, protože to má vypadat jako kompromis, ale to, co zůstává, je vůle ministra dát výjimku ke kácení.“
Demonstranti, mezi nimiž byli i akademici, žádali i obnovení vědecké sekce rady parku a respektování odborných názorů. Výzvu četl herec divadla Ypsilon Petr Vacek. Aktuální stanovisko ministra chtějí ochránci přírody ještě prozkoumat. Spokojeni s ním ale nejsou. „Lesy na Šumavě jsou schopny přirozené obnovy, zásahy rozhodně nejsou potřeba celoplošně. Jsou potřeba v těch místech, kde hrozí napadení kůrovcem hospodářských lesů,“ řekl ČT ekolog a pořadatel protestu Jan Dušek.
Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost a často láká i politiky. Situace se vyostřila zejména v dubnu 1999, kdy ministr životního prostředí Miloš Kužvart kácení kůrovcem napadených stromů v dosud bezzásahové první zóně povolil.
Kůrovec rozděluje odbornou veřejnost, láká i politiky
Po řadě protestů byl v roce 2003 odvolán ředitel parku Ivan Žlábek, pod vedením jeho nástupce Aloise Pavlíčka došlo k utlumení těžby. Po kalamitě způsobené orkánem Kyrill v lednu 2007 ministr Martin Bursík (SZ) nahradil Pavlíčka jeho náměstkem Františkem Krejčím a mimo jiné oznámil záměr rozšířit první zóny ochrany. V posledních třech letech pak výrazně stoupla těžba dřeva. Další ministr Pavel Drobil (ODS) loni řekl, že podpoří zásadní změnu koncepce v boji proti kůrovci. Poté rezignoval ředitel parku Krejčí, kterého v únoru nahradil bývalý politik Jan Stráský.