Praha - Šéf Akademie věd Jiří Drahoš kritizoval současný vládní systém hodnocení vědy, který podle něho neobstál před auditem konsorcia zahraničních institucí. Novému systému hodnocení výsledků práce vědeckých institucí a pracovišť, který by ho měl nahradit, věnoval značnou část svého projevu na Akademickém sněmu. Ten se sešel dnes v Praze a má se zabývat především první etapou hodnocení téměř 400 vědeckých pracovišť akademie.
Šéf Akademie věd kritizoval současnou metodiku hodnocení vědy
Akademici jsou spokojeni s tím, že jejich kritice metodiky, kterou v minulých letech připravila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dalo za pravdu konsorcium šesti renomovaných zahraničních institucí, kterým ministerstvo školství zadalo audit české vědy. Konsorcium doporučilo přestat používat současnou metodiku, protože špatně rozděluje peníze na vědu a výzkum a deformuje celý systém. Lépe než tuto metodiku používat, je nedělat nic, citoval z auditu Drahoš.
Předseda upozornil na to, že kvalitní systém hodnocení vědy a výzkumu už v České republice existuje a používá ho Akademie věd. V mnohém se shoduje se systémy hodnocení v zemích, kde věda a výzkum dlouhodobě dosahují nejlepších výsledků. Hodnocení pracovišť za léta 2005 až 2009 se právě provádí.
Reportáž Ivana Lukáše (zdroj: ČT24)
Na dnešním zasedání Akademického sněmu se o výsledcích první etapy hodnocení akademických pracovišť rozvinula ostrá diskuse. Ukázalo se například, že jediné pracoviště, které dostalo nejhorší hodnocení, tedy Oddělení větrné energie Ústavu fyziky atmosféry, bylo už loni v létě zrušeno. Oznámil to ředitel ústavu Zbyněk Sokol, který je ve funkci necelé dva měsíce, a soudí, že tato skutečnost jeho ústav poškodila.
Devět hodnotících komisí, v nichž byli zastoupeni i zahraniční experti, rozdávalo známky v pětibodové stupnici jako ve škole, vesměs jednotky a dvojky, ale i trojky. Čtyřek udělili komisaři 15, problematickou pětku jenom jednu.
Drahoš zdůraznil odpovědnost akademie za tvorbu nové celostátní metodiky hodnocení výsledků vědeckých výzkumů. Měly by se na tom podílet všechny klíčové vědecké instituce v zemi. Jedním z hlavních principů projektu ministerstva školství „Metodika hodnocení VaVaI ČR“ bude transparentnost hodnotícího procesu ve všech jeho fázích a možnost otevřené kritické diskuse expertů. Tím se bude zásadně lišit od nyní platné ryze formální a mechanicky uplatňované metodiky, uvedl.
Šéf akademie je přesvědčen o tom, že ke zdárnému výsledku přispějí jak doporučení mezinárodního auditu vládě České republiky, tak závěry Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání, která rovněž poukázala na nedostatky v systému hodnocení a financování české vědy. Zájmem akademické obce podle Drahoše je, aby byla stanoviska odborné veřejnosti respektována a brána v úvahu jako nezpochybnitelná východiska pro rozhodování politiků.
Vedení Akademie věd bude podle Drahoše důsledně také dbát na to, aby v akademii zůstal zachován vyvážený poměr mezi dostatečně širokou základnou vědních oborů a potřebou posilovat prioritní směry výzkumu. „Jsem přesvědčen, že právě soustava pracovišť Akademie věd, která je v České republice nejkomplexnější výzkumnou institucí, má pro to historicky i aktuálně nejvhodnější předpoklady a nese za to také vysokou odpovědnost,“ uvedl šéf akademie.
Ilustrační foto