Některým chráněným svědkům nová identita zůstane

Praha – Obce budou zřejmě od vlády dostávat až třímilionovou kompenzaci za průzkum úložiště jaderného odpadu. Poslanci dnes schválili novelu, která to umožní. Sněmovna podpořila v prvním čtení i novelu, podle které si chránění svědci zřejmě budou moci ponechat novou identitu i potom, co u nich skončí ochranný režim. Poslanecká sněmovna se připojila i k mezinárodní úmluvě, která zakazuje používání kazetové munice. Ve druhém čtení jednala i o zákonu, který za její použití zavádí sankce. Poslanci by o tomto zákonu mohli definitivně rozhodnout přítí týden. Ve zrychleném režimu prošla i novela, která zabraňuje zabavování kulturních děl, výstav a dalších exponátů zapůjčených ze zahraničí.

Obce, na jejichž území se bude zkoumat vhodnost vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, by za to mohly dostávat od vlády finanční kompenzaci. Její výše by pro obec mohla podle velikosti průzkumného území představovat až tři miliony korun ročně. Zahájení průzkumu ale bude záležet na souhlasu příslušných obcí. Počítá s tím vládní novela atomového zákona, kterou dnes sněmovna v prvním čtení podpořila i hlasy opozice. K závěrečnému schvalování se poslanci sejdou už v červnu.

Zákon o ochraně svědků zahrnuje například osobní ochranu chráněného člověka, jeho přestěhování, nebo dokonce změnu jeho identity. V případě nutnosti si zvlášť ohrožení svědci budou moci novou identitu ponechat i poté, co jejich ochrana skončí. Mělo by jít zejména o lidi, kteří zruší souhlas s poskytováním ochrany, a přitom jim dál hrozí nebezpečí. Má jít i o případy, kdy člověk pod krycí identitou uzavřel manželství nebo zplodil děti. Novela rovněž upravuje používání krycích dokladů. Předloha se zabývá i vyplácením důchodů lidem s více identitami.

Poslanci projednají zákon o ochraně svědků (zdroj: ČT24)

Novela počítá mimo jiné i s vypuštěním ustanovení, podle něhož má správní žaloba proti rozhodnutí ministra vnitra o ukončení ochrany a pomoci odkladný účinek. Ministerstvo změnu odůvodňuje tím, že správní soud sice tyto žaloby vyřizuje přednostně, ale na jeho rozhodnutí se často čeká několik měsíců. Žalobu podle úřadu zneužívají lidé, u nichž bylo rozhodnuto o ukončení ochranného režimu, protože vážně porušili své povinnosti. Novela nyní míří do ústavně právního a do branného a bezpečnostního výboru.

Kazetová munice

Byla použita například ve Vietnamu, v Kosovu, Čečensku, Iráku, Afghánistánu, Libanonu a také během rusko-gruzínského konfliktu.

Sněmovna se připojila i k mezinárodní úmluvě, která zakazuje používání kazetové munice. Česká armáda ji vyřadila ze své výzbroje v 90. letech. Podle plánu by měla být zlikvidována do konce roku 2011. Ministr obrany Alexandr Vondra doplnil, že znění úmluvy nelze aplikovat na české občany a firmy. Vláda proto předložila návrh zákona, který zavádí za její výrobu či prodej sankce. Pokuta by mohla činit až 50 milionů korun. 

Kazetová munice obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí po větším území jako samostatná výbušná zařízení. Jejími oběťmi mohou být v případě nevhodného užití i civilisté. Až čtvrtina výbušných zařízení navíc při dopadu nevybuchne a může působit podobně jako protipěchotní miny.

Zapůjčená zahraniční umělecká díla zřejmě nebude možné zabavit

Sněmovna dnes ve zrychleném režimu schválila vládní novelu zákona o památkové péči, která má znemožnit zabavování kulturních děl, výstav a dalších exponátů zapůjčených do tuzemska ze zahraničí. Jak dnes poslancům řekl ministr kultury Jiří Besser (TOP 09), novela vylučuje také exekuce i předběžná opatření. Zákon má usnadnit například uspořádání výstavy z kremelských sbírek v Praze. Rusko má problém s pořádáním výstav ze státních uměleckých sbírek ve více zemích světa, například ve Spojených státech. Exponátům totiž hrozí zabavení na základě žalob původních majitelů.